18 C 135/2020-74 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobu podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 18. 6. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, na základě kterého by byly vyloučeny z exekuce vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. [spisová značka] proti povinné [právnická osoba]„ v [anonymizováno]“ nemovitosti, a sice stavba rodinného domu [adresa] stojícího na pozemku parc. [číslo] dále stavba rodinného domu [adresa] stojícího na pozemku parc. [číslo] to vše zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žaloba byla zdůvodněna tím, že k uspokojení pohledávky žalované je vůči [právnická osoba]„ v [anonymizováno]“ vedena exekuce nařízená Okresním soudem v Bruntále dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka], přičemž tuto exekuci vede exekutor Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad]. V rámci této exekuce byly postiženy nemovité věci, a sice stavba rodinného domu [adresa] stojícího na pozemku parc. [číslo] stavba rodinného domu [adresa] stojícího na pozemku parc. [číslo] to vše zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Tyto nemovité věci však nikdy nebyly ve vlastnictví povinné společnosti, a tudíž nemohlo dojít k jejich postižení exekucí. Původně totiž žalobkyně jako zhotovitel a [právnická osoba] jako ob jednatel uzavřely dne 18. 5. 2012 smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla dodávka a montáž prefabrikovaného objektu, a to na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], který je ve vlastnictví [právnická osoba] V rámci smlouvy o dílo bylo ujednáno, že k přechodu vlastnického práva dojde až úplným zaplacením ceny díla, přičemž však [právnická osoba] zaplatila pouze zálohu ve výši 200.000 Kč a neuhrazeno tak zbývá 2.890.806 Kč, proto se tato společnost nikdy nestala vlastníkem předmětné stavby. Přesto tato společnost byla do katastru nemovitostí zapsána jako její vlastník z pozice stavebníka rozestavěné stavby. Následně uzavřela dne 12. 3. 2015 [právnická osoba] se [právnická osoba] kupní smlouvu, kterou převedla vlastnické právo na tuto společnosti, ač k tomu nebyla oprávněna, neboť převedla více práv, než sama měla. V mezidobí došlo k rozdělení pozemku a stavba se aktuálně nachází na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Obdobně byla dne 20. 2. 2012 uzavřena mezi stejnými společnostmi smlouva o dílo na dodávku a montáž prefabrikovaného objektu, a to na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Ujednání této smlouvy byla obdobná, přičemž znovu byla sjednána výhrada vlastnického práva, přičemž vyjma zálohy ve výši 100.000 Kč [právnická osoba] vyhlídka nezaplatila ničeho a dluží na ceně díla 1.615.136 Kč. Z tohoto důvodu se nemohla stát vlastníkem ani této stavby. I v tomto případě byla však zapsána z pozice stavebníka do katastru nemovitostí. Také v tomto případě byla dne 12. 3. 2015 uzavřena se [právnická osoba] kupní smlouva. V mezidobí taktéž došlo k rozdělení pozemku a stavba se nachází na pozemku parc. [číslo] Tyto skutečnosti byly potvrzeny rozsudkem Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který rozhodl, že žalobkyně je vlastníkem postižených nemovitostí – staveb a údaj tak byl v mezidobí opraven v katastru nemovitostí. Je tak zřejmé, že předmětná exekuce nemůže být v rozsahu záměru zpeněžena ani provedena a žalobkyně se domáhá vyloučení z exekuce postupem ve smyslu § 267 občanského soudního řádu (dále také o.s.ř.) po právu. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a nárok neuznala. Naopak uvedla, že vede exekuční řízení na základě usnesení Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto o nařízení soudního prodeje zástavy proti zástavnímu dlužníku - povinnému, a to prodejem pozemku parc. [číslo] spolu s na něm stojící budovou [adresa] a dále pozemku parc. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí]. V rámci exekučního řízení byl vydán dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací], ve znění opravy ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], exekuční příkaz prodejem nemovitých věcí – zástavy, a to konkrétně pozemku parc. [číslo] na něm stojící budovy [adresa] a pozemku parc. [číslo] to vše v [katastrální uzemí], když exekuční řízení je exekučním titulem, exekučním návrhem a právní úpravou limitováno jen a pouze na zpeněžení zajištěného majetku. Žádný další majetek v exekučním řízení postižen není a nebyl. V rámci řízení o nařízení soudního prodeje zástavy se jedná o specifický proces upravený speciální právní úpravou, která řeší realizaci zástavního práva sloužícího k uspokojení nároku věřitele zpeněžením majetku tímto zástavním právem postiženým. Vlastník takového majetku nemusí být ani obligačním dlužníkem, jak je tomu v tomto případě. Celý proces je v podstatě limitován na otázku povinnosti strpět zpeněžení zástavy k úhradě dluhu obligačního dlužníka. V řízení se posuzuje jen a pouze existence zástavního práva a existence dluhu, který je zajištěn. Exekuční řízení je následně vedeno jen pro realizaci takového zástavního práva, a tedy z titulu existence zástavního práva na postiženém majetku bez ohledu vlastníka na zajištění, kdy podle ustanovení § 358 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních je pravomocné rozhodnutí o soudním prodeji zástavy závazné pro každého, proti němuž působí zástavní právo k této zástavě. Podstatou exekuce není tak osobní dluh povinného, ale jeho povinnost strpět realizaci zástavního práva na v jeho vlastnictví evidovaném majetku, přičemž tato povinnost přechází následně na každého jiného vlastníka. V průběhu exekučního řízení bylo zjištěno, že došlo ke změně vlastnického práva a vlastníkem části zajištění a tedy části exekucí postiženého majetku se stala žalobkyně. Soudní exekutor tak vydal dne [datum] usnesení, kterým rozhodl, že se žalobkyně stala účastníkem exekučního řízení, resp. vstoupila v části řízení týkající se nemovitosti v jejím vlastnictví na místo dosavadního povinného a byla tak povinna strpět realizaci zástavního práva váznoucí na nemovitosti. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum] poté, co žalobkyně proti tomuto postupu nic nenamítala. Žalovaná proto namítla, že žalobkyně není aktivně legitimována k podání žaloby ve smyslu § 267 o. s. ř., když k datu podání excindační žaloby byla účastníkem exekučního řízení a nikoliv třetí osobou ve smyslu citovaného ustanovení. Zároveň žalovaná namítla, že stavba rodinného domu [adresa] nikdy nebyla předmětem řízení o soudním prodeji zástavy ani předmětem exekučního postihu. Žalovaná je přesvědčena, že změna vlastnického práva nemá vliv na existenci zástavního práva na dané nemovitosti a tedy s ohledem na charakter daného exekučního řízení a jeho podstatu ani na oprávněnost postihu takového majetku exekučním příkazem, a proto nemůže být důvodem pro vyloučení z exekuce. 3. Před jednáním nařízeným na den 7. 12. 2020 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do vyloučení stavby rodinného domu [adresa] stojícího na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], načež soud usnesením z téhož dne v tomto rozsahu řízení částečně zastavil. 4. U jednání, jehož se zúčastnil zástupce žalobkyně i žalovaná, se pak žalobkyně dovolávala výhrady vlastnictví, neboť zástavní právo k dané nemovitosti nemohlo platně vzniknout. S ohledem na judikaturu, konkrétně rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 2678/2006 a sp. zn. 20 Cdo 218/2006 je k podání excindační žaloby legitimován i vlastník nemovitosti postižené výkonem rozhodnutí, a to přesto, že v době zahájení řízení náleželo vlastnické právo ještě povinnému, neboť přechod vlastnictví k nemovitostem, k němuž došlo až po zahájení řízení o výkon rozhodnutí je právně bezvýznamný ve stádiu nařízení výkonu rozhodnutí, ale neznamená to, že by byl bezvýznamný i ve stádiu vlastního provedení výkonu rozhodnutí. Došlo-li tak k odstoupení od kupní smlouvy až poté, co byl proti kupujícímu vydán exekuční příkaz na prodej nemovitosti, s účinky před nařízením exekuce, může se po vydání exekučního příkazu bránit vlastník pouze postupem podle § 267 odst. 1 občanského soudního řádu. Dle žalobkyně soudní exekutor chybně rozhodl o vstupu žalobkyně do exekučního řízení na straně povinného, neboť vstup účastníka je možný pouze v situaci, kdy právní skutečnost, která má za následek změnu vlastnického práva nastane až poté, kdy je zahájena exekuce. Tato skutečnost však nastala dříve, neboť žalobkyně nikdy nepřestala být vlastníkem předmětných nemovitých věcí. Žalobkyně v této souvislosti připomněla rozlišení konstruktivní a deklaratorní povahy rozhodnutí soudu, když Okresní soud v Karviné pouze deklaroval, že žalobkyně byla vlastníkem předmětné nemovité věci a nikoliv, že se jim teprve stala. Žalobkyně v neposlední řadě apelovala na soud, aby nevycházel ze striktně formalistického výkladu právních norem. 5. Žalovaná poukázala na to, že zřízené zástavní právo je platné a platně zřízené, když o jeho neplatnosti nebylo nikým rozhodováno. V ostatním setrvala na své dosavadní argumentaci, byť připus