16 C 21/2021-31 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky v celkové výši 2 398,26 Kč z titulu kupní smlouvy zařízení a dohody o splátkách ceny zařízení uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum] pod [číslo] na základě níž žalobkyně prodala žalované zařízení [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] za kupní cenu 2 977 Kč, která měla být uhrazena při převzetí zařízení ve výši 577 Kč a dále ve 24 splátkách po 100 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaná dluží nedoplatek kupní ceny v žalované výši. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] pod [číslo] uzavřena smlouva o zakoupení zařízení [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] za kupní cenu 2 977 Kč, která měla být uhrazena při převzetí zařízení ve výši 577 Kč a dále ve 24 splátkách po 100 Kč. Žalovaná uhradila pouze částku 577 Kč, dále pak neuhradila sjednané splátky, které byly vyúčtovány společně se službami elektronických komunikací poskytnutých žalobkyní, a celkový dluh na kupní ceně představoval částku 2 398,26 Kč. Žalovaná byla vyzvána před podáním žaloby k úhradě dlužné částky, avšak na tuto výzvu nereagovala. Jelikož k uzavření kupní smlouvy došlo v roce 2016, posoudil soud uplatněný nárok v souladu s ustanovením § 2079 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), které upravuje obecně ustanovení koupě, a dále v souladu s § 2085 a následujících o. z., které upravují koupi věci movité. Z těchto ustanovení vyplývá, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu věc, která je předmětem koupě a umožnit mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. V § 2118 o. z. je zakotvena povinnost kupujícího zaplatit kupní cenu a věc převzít. Vzhledem k tomu, že nárok žalobkyně je zcela důvodný, zavázal soud žalovanou k zaplacení zůstatku kupní ceny ve výši 2 398,26 Kč. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení představují celkem 1 489 Kč. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.