210 C 48/2015-54 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 13 920 Kč s příslušenstvím z titulu pohledávky vzniklé z kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum] pod [číslo]. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] rozhodl o úpadku žalované a současně povolil řešení úpadku oddlužením. Podle ustanovení § 140a odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) v platném znění účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Rozhodnutím o úpadku se přerušují soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, anebo o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170). Není-li dále stanoveno jinak, v těchto řízeních nelze pokračovat po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku. Vzhledem k uvedenému ustanovení bylo řízení usnesením ze dne [datum] přerušeno. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum] pod č. j. [insolvenční spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum] (ve výroku I.), bylo vzato na vědomí splnění oddlužení žalované, čímž odpadl důvod pro přerušení řízení. Současně Krajský soud v Ostravě ve výroku IV. usnesení ze dne [datum] (nabyl právní moci dne [datum]) osvobodil žalovanou od pohledávek zahrnutých do oddlužení, ale i od pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Z údajů insolvenčního rejstříku vyplývá, že žalobkyně svou pohledávku vůči žalované v insolvenčním řízení neuplatnila. Podáním ze dne [datum] žalobkyně vzala žalobu v celém rozsahu zpět a požádala o přiznání náhrady náklů řízení s tím, že žalobkyně nezavinila vznik nákladů řízení, když vycházela při podání žalobního návrhu z informací udaných při sepisu předmětné kupní smlouvy. Žalobkyně má za to, že přiznání práva na náhradu nákladů řízení nebrání insolvenční řízení, které bylo ohledně žalované vedeno, neboť pohledávka žalobkyně za žalovanou z titulu náhrady nákladů řízení vzniká až rozhodnutím soudu v řízení nalézacím, tj. po skončení insolvenčního řízení. Žalobkyně má proto právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatňování práva v tomto řízení. Dle ustanovení § 96 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Dle ustanovení § 96 odst. 3 věty první o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Dle ustanovení § 96 odst. 4 o. s. ř., ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není. Jelikož žalobkyně vzala žalobu v celém rozsahu zpět, soud řízení podle shora citovaných ustanovení o.s.ř. zastavil. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 146 odst. 2 věta první o.s.ř., neboť zavinila zastavení řízení. Soud konstatuje, že žalobkyně neuplatnila pohledávku za žalovanou v insolvenčním řízení, a v daném řízení pak nelze v dané fázi řízení konstatovat důvodnost podané žaloby. Za této situace soud žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal. Právo na vrácení alespoň části zaplaceného soudního poplatku dle § 10 zákona č. 549/1991 Sb. žalobkyni nevzniklo.