16 C 52/2022-28 — Okresní soud v Bruntále

Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 8. 2. 2022 domáhal vyklizení bytu [číslo] ve 2. podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] ve [obec], sestávajícího ze 3 pokojů, kuchyně a příslušenství s tím, že žalované zanikl nájemní vztah rozhodnutím o vyloučení žalované z řad členů družstva ze dne 30. 9. 2004, které nabylo právní moci dne 12. 1. 2005. Od té doby žalovaná užívá byt bez právního důvodu přes to, že byla opakovaně vyzývána k vyklizení bytu a zaplacení dlužné částky za užívání bytu a služby, která aktuálně představuje částku 51 323 Kč. Naposledy žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou dopisem ze dne 25. 10. 2021 k vyklizení bytu, přičemž žalovaná na tuto výzvu nijak nereagovala a byt žalobci nepředala. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 2. 5. 2022 uvedla, že od roku 2018 v předmětném bytě bydlí její syn [příjmení] [příjmení]. Dále sdělila, že dluh s příslušenstvím uznává a je ochotna jej uhradit. Proti uplatněnému nároku na vyklizení bytu nevznesla žádné skutkové ani právní námitky. Z rozhodnutí o přidělení družstevního bytu ze dne 23. 1. 1987, ze zápisu o dohodě o odevzdání a převzetí družstevního bytu ze dne 28. 1. 1987, z výpis z katastru nemovitostí, z rozhodnutí o vyloučení z řad členů družstva podle čl. 25 odst. 1 písm. a Stanov Okresního stavebního bytového družstva [obec] ze dne 30. 9. 2004, které nabylo právní moci dne 12. 1. 2005, z výzev k vyklizení bytu ze dnů 18. 1. 2005, 5. 2. 2007, 22. 3. 2010 a z 25. 10. 2021 a z žádostí žalované o obnovení členství v družstvu ze dnů 14. 4. 2014 a 14. 2. 2016 má soud za prokázané, že žalobce rozhodnutím ze dne 23. 1. 1987 přidělil [jméno] [příjmení] byt [číslo] ve 2. podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] ve [obec], sestávající ze 3 pokojů, kuchyně a příslušenství, jehož vlastníkem je žalobce. Na základě tohoto rozhodnutí vzniklo [jméno] [příjmení] právo na uzavření dohody o odevzdání a převzetí přiděleného bytu do užívání. Zápisem o dohodě o odevzdání a převzetí bytu ze dne 28. 1. 1987 se [příjmení] [příjmení] společně se svou manželkou – žalovanou, stali společnými členy družstva i uživateli bytu. Soud má dále za prokázané, že v důsledku dlužných úhrad spojených s užíváním bytu ze strany manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], došlo k jejich vyloučení z řad členů družstva, a to podle čl. 25 odst. 1 písm. a) Stanov žalobce, rozhodnutím ze dne 30. 9. 2004, které nabylo právní moci dne 12. 1. 2005 [příjmení] [příjmení] zemřel v roce 2015. V období od 18. 1. 2005 do 25. 10. 2021 byla žalovaná 4x vyzvána k vyklizení bytu, avšak byt nevyklidila a žalobci nepředala. Od roku 2018 bez souhlasu a vědomí žalobce předala byt k užívání svému synovi. Žalovaná 2x požádala o obnovení členství v bytovém družstvu, avšak žádostem nebylo ze strany družstva vyhověno. Aktuální dluh za užívání bytu představuje částku 51 323 Kč. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud v souladu s ust. § 3028 a § 3074 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle příslušných ustanovení o. z., zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jako„ o. z. z roku 1964“) a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obch. zák.“). Podle § 231 odst. 1 obch. zák., členství zaniká písemnou dohodou, vystoupením, vyloučením, prohlášením konkursu na majetek člena, zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku člena, doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci nebo, nejsou-li členská práva a povinnosti převoditelné, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, po právní moci rozhodnutí o tomto návrhu nebo zánikem družstva. Podle § 231 odst. 4 obch. zák., člen může být vyloučen, jestliže opětovně a přes výstrahu porušuje členské povinnosti, nebo z jiných důležitých důvodů uvedených ve stanovách. Fyzická osoba může být vyloučena také, byla-li pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, který spáchala proti družstvu nebo členu družstva. O vyloučení, které musí být členu písemně oznámeno, rozhoduje, pokud stanovy neurčují jinak, představenstvo. Proti rozhodnutí o vyloučení má právo podat člen odvolání k členské schůzi. Není-li právo na odvolání uplatněno do tří měsíců ode dne, kdy se člen dověděl nebo mohl dovědět o rozhodnutí o vyloučení, zaniká. Podle § 714 o. z. z roku 1964, zánikem členství osoby v bytovém družstvu zanikne její nájem bytu. Podle § 1040 odst. 1 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Soud ve smyslu ust. § 3028 a § 3074 o. z. posoudil vyloučení žalované z bytového družstva za použití příslušných ustanovení účinných ke dni vyloučení, tedy § 231 odst. 1, odst. 4 obch. zák. a § 714 o. z. z roku 1964. V řízení o vyklizení družstevního bytu nepřísluší soudu přezkoumávat, zda bylo vyloučení z družstva platné, přihlíží pouze k tomu, zda vyloučený člen využil svého oprávnění podat odvolání vyplývajícího z ustanovení § 231 odst. 4 obch. zák. Marným uplynutím této lhůty žalované skončilo členství v bytovém družstvu, když rozhodnutí o vyloučení nabylo právní moci dne 12. 1. 2005. Žalovaná od uvedeného data užívá byt bez právního důvodu, dluží na úhradách za užívání bytu částku 51 323 Kč a byt bez souhlasu a vědomí žalobce, jako vlastníka, přenechala od roku 2018 do užívání třetí osobě. Zánikem členství žalované v bytovém družstvu zanikl též její nájem předmětného bytu, a to dle § 714 o. z. z roku 1964. Žalobu na vyklizení bytu soud posoudil dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, v daném případě dle ustanovení § 1040 o. z., kterým se vlastník může domáhat vydání věci po tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. V případě nemovitostí má žaloba na vydání věci formu žaloby na vyklizení nemovitosti. Vzhledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že žaloba na vyklizení bytu je důvodná a rozhodl o povinnosti žalované předmětný byt vyklidit. Vzhledem k tomu, žalobce nebyl zastoupen, rozhodl o nákladech řízení soud podle 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“), § 151 odst. 3 o. s. ř., ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhláška č. 254/2015 Sb.), s tím, že paušální náhrada nezastoupeného účastníka činí za tři úkony (podání žaloby, příprava účasti na jednání a účast na jednání) částku ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč). Dále byly náklady řízení představovány cestovními výdaji při účasti žalobce u jednání soudu automobilem [registrační značka] za cestu [obec] - [obec] a zpět dle příslušných ustanovení vyhlášky č. 116/2022 Sb., tj. počet ujetých kilometrů 50 km, průměrná spotřeba 9,1 l benzinu 95 oktanů /100 km, sazba za použití vozidla 4,70 Kč/km. Paušální náhrada představuje celkem 235 Kč (50 km x 4,70 Kč). Náhrada pohonných hmot činí 202,50 Kč (9,1 l: 100 km x 50 km x 44,50 Kč). Celkové cestovní výdaje činí 437,50 Kč. Dále žalobci vznikly náklady za zaplacení soudního poplatku ve výši 5 000 Kč Náklady řízení na straně žalobce představují celkem 6 337,50 Kč. O lhůtě k plnění rozhodl soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. a uložil žalované zaplatit náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku a povinnost vyklidit a předat byt žalobci ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku.