38 C 81/2022-20 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 10.000 Kč jako smluvní pokuty za porušení povinnosti vrátit dvě koncová zařízení. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dvě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací a byla žalovanému poskytnuta dvě zařízení. Žalovaný přes výzvu žalobkyně tato zařízení nevrátil a žalobkyni tak vzniklo právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši dvakrát po 5.000 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali. 4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci. Účastníci uzavřeli dne [datum] dvě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, první smlouvou se žalobkyně zavázala žalovanému dodávat Digi TV základní po dobu 24 měsíců a z tohoto důvodu mu poskytla zařízení STB Net Arris k pronájmu a druhou na internet s nájmem koncového zařízení TP-Link (viz smlouva, formulář o provedení). Žalovaný byl vyzván dopisem ze dne 28. 6. 2021 k vrácení zařízení a povinnosti uhradit smluvní pokutu (viz dopis). 5. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dvě smlouvy poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací podle zák. č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Žalovaný byl povinen v případě ukončení smlouvy vrátit podle bodu 4. 4. zvláštních podmínek poskytnuté zařízení. To však žalovaný neučinil a podle smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací má žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč za nevrácení koncového zařízení, v tomto případě nebyla vrácena dvě zařízení na základě dvou smluv. Toto ujednání o smluvní pokutě je určité a srozumitelné a splňuje všechny náležitosti podle § 2048 a násl. občanského zákoníku. Splatnost smluvní pokuty nastala až na základě výzvy. Na možnost placení smluvní pokuty pro případ nevrácení zařízení byl žalovaný upozorněn přímo v textu smlouvy a dále na základě výzvy. Soud proto žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10.000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.