38 C 111/2023-53 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 127.716,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení a úrokem z úvěru. Žalobu odůvodnila tím, že na ni pohledávka přešla smlouvou o postoupení pohledávek. Její předchůdkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované finanční prostředky ve výši 175.148,74 Kč na konsolidaci předchozího úvěru. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, kterou [právnická osoba] poskytla žalované úvěr ve výši 175.148,74 Kč na konsolidaci úvěru a žalovaná se zavázala zaplatit úvěr ve splátkách po 2.901,38 Kč s úrokem ve výši 14,52 % (smlouva o úvěru). Na žalobkyni přešla pohledávka smlouvou o postoupení pohledávek (smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy). Předchůdce žalobkyně pak žalovanou upomínal a prohlásil úvěr za splatný dopisem ze dne [datum] (upomínky). Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru uzavřenou podle § 2395 a následující občanského zákoníku Touto smlouvou věřitel na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch finanční prostředky a dlužník se je zaváže vrátit spolu s úroky. Žalovaná poskytnutou částku úvěru nevrátila a předchůdkyně žalobkyně jej prohlásila za splatný. Jedná se tak o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ) a na závazkový vztah je proto nutno aplikovat i ustanovení § 86 ZosÚ. Soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně v daném případě, kdy konsolidovala předchozí úvěr ve prospěch žalované a snížila splátku úvěru, nemusela opětovně posuzovat úvěruschopnost žalované. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl s tím, že na zákonné úroky z prodlení má žalobkyně právo podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byl v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 39.991,77 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5.109 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 127.716,10 Kč sestávající z částky 6.220 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 (převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva a účast u jednání) s tím, že nepřiznal žalobkyni odměnu za další úkony, které měly již být součástí žaloby, a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1.693,36 Kč za 158 ujetých km v částce 1.093,36 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27.773,36 Kč ve výši 5.832,41 Kč.