38 C 131/2023-33 — Okresní soud v Bruntále

Žalobce se podanou žalobou domáhal stanovení povinnosti žalovanému vydat žalobci měřící zařízení (plynoměr) výrobní [číslo] umístěné ve sklepě náležejícímu bytové jednotce [číslo] na adrese [adresa]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali. Soud zjistil následující skutkový stav věci. Do odběrného místa žalovaného bylo instalováno dne [datum] měřící zařízení kód typu [anonymizováno] G4, výrobní [číslo] které je umístěno na adrese odběrného místa, ul. [ulice a číslo], [číslo] [obec] (protokol o výměně). Nájemcem bytu je žalovaný (sdělení majitele domu a matky žalovaného). Žalobce provedl demontáž plynoměru dne [datum], měřidlo však nebylo přístupné (pokus o demontáž). Žalobce vyzval žalovaného ještě výzvou ze dne [datum] a [datum]. Ke dni [datum] došlo k ukončení služeb distribuční soustavy, přičemž ode dne následujícího je odběr v daném odběrném místě kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu podle ustanovení § 74 odst. 1 a 4 energetického zákona. Žalovaný byl na toto upozorněn dopisem ze dne [datum] (výzvy). Podle ust. § 1040 odst. 1 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle ust. § 1040 odst. 2 o. z., žalovat o vydání věci nemůže ten, kdo věc svým jménem nabyvateli zcizil, aniž byl jejím vlastníkem, a teprve poté k ní vlastnické právo nabyl; nabytím vlastnického práva zcizitelem se nabyvatel stává vlastníkem věci. Podle § 71 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, odběr plynu je měřen měřicím zařízením. Podle § 71 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu toho, kdo určuje způsob měření a typ měřicího zařízení, se zakazuje. Podle § 71 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Výrobci plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu, k jehož zařízení je výrobna plynu připojena, kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení jeho kontroly nebo odečtu. Na základě takto zjištěného skutkového stavu má soud za to, že žalovaný měřící zařízení, které bylo osazeno na základě smlouvy o dodávce plynu v místě odběru plynu po ukončení smluvního vztahu, žalobci nevydal a ani přes řadu pokusů o mimosoudní řešení sporu žalovaný neumožnil demontáž předmětného měřícího zařízení zpřístupněním k místu odběru plynu a umístění měřícího zařízení. Je tedy zřejmé, že žalovaný měřící zařízení, které je ve vlastnictví žalobce neoprávněně zadržuje. Soud proto tímto rozsudkem ve smyslu ustanovení § 1040 občanského zákoníku zavázal žalovaného povinnosti vydat předmětné měřící zařízení do 3 dnů po právní moci rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8.534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10.000 Kč sestávající z částky 1.500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5.400 Kč ve výši 1.134 Kč.