38 C 87/2023-49 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení neplatnosti zrušení pracovního poměru ve zkušební době s tím, že uvedla, že uzavřela první pracovní smlouvu se žalovanou dne [datum] na pozici [anonymizováno] s výkonem práce [obec] na dobu určitou do [datum] se zkušební dobou 3 měsíce. Následně dne [datum] uzavřela novou pracovní smlouvu s bezprostředně navazujícím pracovním poměrem na dobu určitou od [datum] do [datum] s druhem práce [anonymizováno] s místem výkonu [obec] se shodným mzdovým zařazením a opětovně byla sjednána zkušební doba na 3 měsíce. Dne [datum] bylo žalobkyni neočekávaně žalobkyni ze strany žalované oznámeno ústně, že přistoupila ke zrušení pracovního poměru s žalobkyní ve zkušební době a následně dne [datum] jí bylo předáno písemné zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze dne [datum]. Žalobkyně na to reagovala oznámením svému zaměstnavateli, že považuje toto zrušení pracovního poměru za neplatné, že nadále trvá na svém zaměstnávání. Žalobkyně má za to, že sjednaná zkušební doba v trvání 3 měsíců v bezprostředně navazujícím pracovním poměru po skončení předchozího pracovního poměru je neplatná. Dle názoru žalobkyně se jedná o prodloužení původní zkušební doby nad rámec délky zkušební doby stanovené v § 35 odst. 1 písm. a) zákoníku práce. Dále uvedla, že má za to, že s ní bylo nerovně zacházeno, když ostatním zaměstnancům byly prodlužovány pracovní poměry dodatky a jí byla dána nová pracovní smlouva. 2. Žalovaná žalobu navrhovala zamítnout, uvedla, že se nejedná o stejné pracovní smlouvy, neboť v bodě 6.4. nové pracovní smlouvy byl zkrácený úvazek na 15 hodin. K uzavření nové pracovní smlouvy se zkušební dobou došlo proto, že žalovaná zvažovala, zda je efektivní pro ni takováto pozice na zkrácený úvazek. Žalovaná pak má za to, že zákoník nezakazuje ani výlučně neřeší takovouto situaci. Pro rok 2023 nebylo jasné, zda bude ještě efektivní pracovní místo žalobkyně provozovat. Odmítla námitku nerovného zacházení s tím, že pracovní poměry byly prodlužovány pouze zaměstnancům stálým na celý úvazek, když u žalobkyně nebyl jasný předpoklad pro pokračování pracovního poměru na zkrácený úvazek. 3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci. Mezi účastníky došlo dne [datum] k uzavření pracovní smlouvy na druh práce [anonymizováno] s místem výkonu práce [obec] s dnem nástupu do práce [datum] na dobu určitou do [datum] se zkušební dobou 3 měsíce. [příjmení] mzdové zařazení bylo ve 4. tarifním stupni 117,80 Kč na hodinu a pracovní doba byla stanovena na 20 hodin týdně. Dne [datum] byla mezi účastníky sjednána nová pracovní smlouva na druh práce [anonymizováno] s místem výkonu [obec] s dnem nástupu [datum] na dobu určitou do [datum] se zkušební dobou 3 měsíce se mzdovým zařazením ve 4. tarifu 117,80 Kč a pracovní dobou stanovenou na 15 hodin týdně dle dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (pracovní smlouvy). Dle [datum] žalovaná zrušila pracovní poměr ve zkušební době se žalobkyní (zrušení pracovního poměru). Žalobkyně oznámila dopisem ze dne [datum] žalované, že nesouhlasí se zrušením pracovního poměru ve zkušební době a nadále trvá na dalším zaměstnávání (oznámení zaměstnance). Žalovaná reagovala tak, že na své výpovědi trvá (sdělení). Státní úřad inspekce práce sdělil žalobkyni dopisem z [datum], že sjednaná zkušební doba v rámci uzavřeného pracovního poměru nesmí být dodatečně prodlužována, v případě žalobkyně hovoří o obcházení institutu zkušební doby a poukazují na to, že se však jedná o dvoustranný právní úkon a zaměstnanec s tímto nemusel souhlasit (sdělení inspektorátu práce). 4. Dle § 35 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru. 5. Podle § 35 odst. 4 zákoníku práce sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. O dobu celodenních překážek v práci, po kterou zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby a o dobu celodenní dovolené se však zkušební doba prodlužuje. 6. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli pracovní smlouvu dne [datum] na pozici plavčík s místem výkonu v [obec] na dobu určitou do [datum] a sjednali 3měsíční pracovní dobu. V pracovní smlouvě bylo sjednáno mzdové zařazení ve 4. tarifním stupni 117,80 Kč na hodinu a pracovní doba byla stanovená na 20 hodin týdně. Následně účastníci uzavřeli [datum] novou pracovní smlouvu s dnem nástupu do práce od [datum] na pozici plavčík s místem výkonu [obec] na dobu určitou do [datum] a sjednali zkušební dobu v trvání 3 měsíců. Mzdové zařazení bylo rovněž ve 4. tarifním stupni 117,80 Kč na hodinu a pracovní doba byla stanovena na 15 hodin týdně. Žalovaná pak ve zkušební době zrušila pracovní poměr dopisem z [datum]. 7. V daném případě se jedná o posouzení, zda v novém pracovním poměru, který bezprostředně navazoval na předchozí pracovní poměr, mohla být sjednána zkušební doba. Při tomto posouzení soud vychází z účelu sjednání zkušební doby, který je, aby se strany pracovního poměru až do jejího uplynutí prakticky ověřili, zda jejich pracovní poměr odpovídá tomu, s čím do něho vstupovali. Zaměstnavateli tak zkušební doba umožňuje posoudit, zda zaměstnanec splňuje zaměstnavatelovo očekávání k přístupu plnění pracovních povinností, zda splňuje všechny předpoklady pro řádný výkon práce a zaměstnanci umožňuje zvážit, zda mu vyhovuje druh práce, místo výkonu práce, mzdové nebo jiné pracovní podmínky a zda tedy v novém pracovním poměru setrvá nebo ho ukončí. 8. Nejvyšší soud se ke zkušební době vyslovoval v rozhodnutí ze dne 21. 2. 2017 21 Cdo 3480/2016, kdy vyslovil závěr, že zkušební dobu lze sjednat i v případě, že zaměstnanec vykonával dříve u téhož zaměstnavatele stejný druh práce na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti a rovněž se ke zkušební době vyslovoval v rozhodnutí ze dne 16. 3. 2021 21 Cdo 2410/2020. 9. V tomto konkrétním případě dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byly uzavřeny 2 pracovní smlouvy, které jsou zcela identické, kdy první pracovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum] se zkušební dobou 3 měsíce a sjednaný druh práce byl [anonymizováno] místo výkonu práce [obec]. Druhá pracovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum] rovněž se zkušební dobou 3 měsíce na stejný druh práce [anonymizováno] se stejným místem výkonu [obec], a dokonce i se stejným mzdovým ohodnocením 117,80 Kč na hodinu. Jediný rozdíl mezi pracovními smlouvami je, že u druhé pracovní smlouvy došlo z 20 hodin týdně na snížení na 15 hodin týdně. Soud dospěl k závěru, že sjednání zkušební doby ve druhém pracovním poměru je neplatné pro obcházení zákona, konkrétně § 35, kdy dle odst. 4 tohoto ustanovení sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. V daném případě má soud za to, že naplnění účelu zkušební doby došlo již v prvním pracovním poměru uzavřeném od [datum] do [datum], neboť za totožných pracovních podmínek s totožným druhem práce, místem výkonu práce i mzdovým ohodnocením s pracovním poměrem na částečný úvazek si mohli oba účastníci, tedy jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec vyzkoušet, zda jim takto sjednaný pracovní poměr, druh práce, místo výkonu práce, mzdové ohodnocení i částečný úvazek bude vyhovovat či nikoliv. Soud pak poukazuje na skutečnost, že žalobkyně pro žalovanou konala práci na základě této první pracovní smlouvy do konce roku 2022 tedy po dobu třičtvrtě roku a zaměstnavatel tak měl dostatečnou možnost zjistit, zda žalobkyni bude nadále zaměstnávat, či nikoliv, mohl náležitě posoudit, zda žalobkyně splňuje zaměstnavatelovo očekávání k přístupu plnění pracovních povinností, zda tedy řádně vykonává svou práci a zda za těchto podmínek má zájem na jejím dalším zaměstnávání. Žalovaná pak dala žalobkyni jednoznačně najevo, uzavřením nové pracovní smlouvy na dobu trvání 1 roku s ní chce nadále spolupracovat, že tedy tato očekávání žalobkyně jako zaměstnanec splnila a zaměstnavatel byl s jejím přístupem k plnění pracovních povinností spokojen. Jinak soud nevidí důvod, proč by zaměstnavatel uzavíral se zaměstnancem novou pracovní smlouvu na další 1 rok za totožných podmínek. Žalovaná pak přesto ve sjednané zkušební době pracovní poměr se žalobkyní ukončila. Soud má za to, že toto ukončení pracovního poměru ve zkušební době je neplatné, kdy žalovaná obešla zákon a v novém pracovním poměru tedy bezprostředně navazovala na předchozí pracovní poměr sjednala další zkušební dobu a obešla tak ustanovení § 35 odst. 4 zákoníku práce o tom, že sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 10. Soud má za to, že tvrzení žalované, že neměla v době uzavření druhého pracovního poměru ještě jasný předpoklad pro pokračování pracovního poměru na zkrácený úvazek pro rok 2023 tedy nevěděla, zda bude žalobkyni nadále v roce 2023 zaměstnávat či nikoliv, neobstojí, neboť žalovaná jako zaměstnavatel v okamžiku, kdy uzavírala nový pracovní poměr se žalobkyní v délce trvání 1 roku měla mít jasno v tom, zd