Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 35

§ 35 zákoník práce – Zkušební doba

Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 6. 2025 · Pracovní právo

Stručně: Paragraf 35 zákoníku práce upravuje pravidla pro sjednání zkušební doby v pracovním poměru, stanovuje její maximální délku a podmínky pro její prodloužení. Zkušební dobu je nutné sjednat písemně a nejpozději v den nástupu do práce. (§ 35 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 6. 2025)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Zkušební doba
  • Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
  • Lhůta nebo doba (odst. 2): „4 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru“
  • Lhůta nebo doba (odst. 2): „8 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance.“
  • Judikatura: na § 35 odkazuje 313 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Zkušební doba“ podle zákona?
  • Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
  • Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den vzniku pracovního poměru, a to i v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo. Zkušební doba musí být sjednána písemně.

(2) Zkušební doba nesmí být sjednána na dobu delší než

a) 4 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru,

b) 8 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance.

(3) Zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru na dobu určitou.

(4) Zkušební doba může být za jejího trvání dodatečně prodloužena v mezích odstavců 2 a 3 písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem.

(5) Zkušební doba se prodlužuje o pracovní dny zaměstnance, v nichž během zkušební doby neodpracoval celou směnu z důvodu překážky v práci, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání práce.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Zkušební dobu je nutné sjednat písemně a nejpozději v den nástupu do práce.
  • Standardně nesmí být zkušební doba delší než 4 měsíce, u vedoucích zaměstnanců pak 8 měsíců.
  • U pracovního poměru na dobu určitou nesmí být zkušební doba delší než polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.
  • Zkušební doba se automaticky prodlužuje o dny, kdy zaměstnanec nepracoval z důvodu překážky v práci, dovolené nebo neomluvené absence.

Na co si dát pozor

  • Pokud zkušební doba není sjednána písemně, nebo je sjednána později než v den nástupu do práce, je neplatná.
  • Zkušební doba nesmí být delší, než stanovuje zákon, jinak je v části přesahující zákonný limit neplatná.
  • Dodatečné prodloužení zkušební doby je možné pouze písemnou dohodou a nesmí překročit zákonné limity.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 35

313
NS
Nejvyšší soud
4. 10. 2022
NS
Nejvyšší soud
23. 3. 2021
NS
Nejvyšší soud
16. 3. 2021
ÚS
Ústavní soud
7. 2. 2022
NSS
Nejvyšší správní soud
12. 8. 2025
NSS
Krajský soud v Praze
29. 7. 2025
NSS
Nejvyšší správní soud
15. 4. 2024
Trend citací § 35 v rozhodnutích
15161718192021222425

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 35 zákona 262/2006 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 35

… nadbytečnost podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) zákoníku práce [nyní § 52 písm. c) zákoníku práce], práci podle pracovní smlouvy i v průběhu výpovědní doby (poté, co nastaly účinky organizační změny u zaměstnavatele, vzhledem k níž se stal zaměstnanec nadbytečným) a plní tím svou povinnost stanovenou v ustanovení § 35 odst. 1 písm. a) zákoníku práce [nyní § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce], proto nelze dovozovat, že k organizační změně, vzhledem k níž se stal zaměstnanec nadbytečným, u zaměstnavatele ve skutečnosti nedošlo (srov. například …

21 Cdo 1831/2022 · Nejvyšší soud · 4. 10. 2022

Dále dospěl k závěru, že I. K. nemohl mít nárok na náhradu mzdy podle ustanovení § 130 odst. 1 zákoníku práce ani vůči žalované, neboť ji nelze považovat za zaměstnavatele I. K., který by byl povinen přidělovat mu ode dne 5. 5. 1995 práci podle pracovní smlouvy [§ 35 odst. 1 písm. a) zákoníku práce ], když práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu žalované k I. K. přešla na základě převodu organizační jednotky žalované „Servis MON Bratislava“ ke společnosti SPRINT - PRESS, spol. s r. o. na tuto společnost.

21 Cdo 2704/2020 · Nejvyšší soud · 23. 3. 2021

Sjednání zkušební doby (§ 35 zák. práce) poskytuje – jak bylo uvedeno výše – stranám pracovního poměru možnost, aby si až do jejího uplynutí prakticky ověřily („vyzkoušely“), zda jejich pracovněprávní vztah odpovídá tomu, s čím do něho vstupovaly, zejména zda zaměstnanci vyhovují druh práce, místo (místa) výkonu práce a mzdové (platové) nebo jiné pracovní podmínky a zda zaměstnanec splňuje zaměstnavatelovo očekávání v přístupu k plnění pracovních povinností.

21 Cdo 2410/2020 · Nejvyšší soud · 16. 3. 2021

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Právní otázky

6

Související

§ 115 Zkušební komise (Zákon o soudních exekutorech a exekuční )§ 8 Zkušební komise (Vyhláška o podmínkách výkonu činností en)§ 7 Zkušební komise pro zkoušky (Vyhláška o obsahu a dalších náležitostec)§ 9 Tajemník zkušební komise (Vyhláška o podmínkách výkonu činností en)§ 24 Některá ustanovení o zkušební komisi (Vyhláška o výkonu znalecké činnosti)