16 C 129/2024-25 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně s žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., , adresa, , a žalovaným ze dne , datum, , na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Ke dni podání žaloby žalovaný dluží neuhrazený úvěr a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , to vše se zákonným úrokem z prodlení.Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, , na základě níž přešla pohledávka z původního věřitele na žalobkyni.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že mezi společností, , právnická osoba, ., , adresa, , a žalovaným byla elektronickými prostředky na dálku uzavřena dne , datum, (nikoliv , datum, , jak je uvedeno v žalobě) pod č. , Anonymizováno, smlouva o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut hotovostní úvěr ve výši , částka, s tím, že za dobu poskytnutí úvěru v dálce 18 dnů bude ze strany žalovaného uhrazen poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Žalovaný na předmětnou částku nic neuhradil. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi dosažitelnými příjmy a výdaji s tím, že klientům se ponechává rezerva 10 % z rozdílu. Dále byl žalovaný lustrován ve veřejně dostupných databázích, avšak žádné doklady, které by osvědčovaly výsledky této lustrace nebyly ze strany žalobkyně předloženy. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvu nereagoval a dlužnou částku neuhradil.Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že žalobkyně v řízení neprokázala řádné prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, kdy za této situace lze žalobkyni přiznal jen neuhrazenou jistinu úvěru se zákonným úrokem z prodlení. Za této situace soud přiznal žalobkyni částku , částka, s 15% zákonným úrokem z prodlení stanovený nařízením vlády č. 351/2013 Sb., od , datum, do zaplacení, neboť od tohoto data byl žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky.Do zbývající části nároku ve výši , částka, s příslušenstvím byla žaloba s přihlédnutím ke shora uvedené právní argumentaci zamítnuta.O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož míra úspěchu a neúspěchu ve věci byla na obou procesních stranách srovnatelná, soud žádnému z účastník řízení náhradu nákladů řízení nepřiznal.O lhůtě k plnění rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř.