19 C 307/2024-17 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou došlou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení zůstatku kontokorentního úvěru poskytnutého na základě smlouvy ze dne , datum, č. , Anonymizováno, . Z důvodu prodlení se splácením úvěru žalobkyně úvěr zesplatnila dne , datum, . Dluh žalovaného činí částku 40 650 Kč, z toho jistina 40 000 Kč, poplatky 650 Kč, úrok kapitalizovaný ke dni , datum, ve výši 6 754,39 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni , datum, ve výši 2 938,59 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 40 000 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 650 Kč od , datum, do zaplacení. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně prověřila z údajů uvedených žalovaný, výpisu z osobního účtu, bankovních registrů (CRIF, CBCB).2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.4. Žalovaný uzavřel se žalobkyní dne , datum, pod č. , Anonymizováno, smlouvu o kontokorentním úvěru s úvěrovým rámcem do výše 11 000 Kč k účtu č. , č. účtu, . Od 27. 1. do , datum, žalovaný sjednal se žalobkyní opakovanou změnu úvěrového limitu na konečnou částku 40 000 Kč. Dle smlouvy byl žalovaný povinen úvěr splatit nejméně jedenkrát za šest měsíců (smlouva, záznam o podpisu klienta, dodatky smlouvy). V informačním systému , právnická osoba, neměl žalovaný evidované žádné existující kontrakty (výpis z registru). V interním schvalovacím protokolu žalobkyně uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti ve vztahu k úvěrovému limitu 11 000 Kč, vycházela z deklarovaného příjmu 30 000 Kč, výdajů 23 729,60 Kč. Kontrolovala interní Blacklisty, Fraudlisty, databází neplatných dokladů, insolvence. Bylo ověřeno, že běžný účet žalovaného nevykazuje nestandardní transakce (schvalovací protokol). V žádosti žalovaný uvedl, že má příjem z podnikání 30 000 Kč, počet členů v domácnosti 3, z toho 2 osoby bez příjmu, bydlí v nájemním bytě (žádost). Z výpisu z běžného účtu žalovaného založeného v červnu 2023 soud zjistil, že žalovaný měl příjem pravděpodobně z podnikání vyplácený společností , právnická osoba, v proměnlivé výši neodpovídající deklarovanému příjmu. Měsíční pohyby na účtu vykazovaly vyšší částky řádově do 100 000 Kč na kreditní i debetní straně. Nejednalo se však o stálé příjmy a výdaje, přičemž významná část těchto pohybů byla v souvislosti s provozováním sázkové činnosti žalovaného (výpis z účtu). Dle historie úvěrového účtu žalovaný vyčerpal celkem 367 595 Kč a uhradil celkem 339 555,66 Kč (úvěrový účet). Žalobkyně dopisem ze dne , datum, oznámila zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě do , datum, (oznámení o zesplatnění úvěru).5. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům.6. Žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně nedostála povinnosti posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně vycházela pouze z údajů uvedených žalovaným týkajících se pouze jeho příjmů, které měly být doloženy výpisem z běžného účtu založeného šest měsíců před sjednáním úvěru. Příjem deklarovaný žalovaným nebyl osvědčen údaji z jeho běžného účtu, kdy navíc z něho nebyly patrné ani výdaje domácnosti. Z obsahu účtu vyplývalo, že žalovaný nemalé prostředky využíval na účast v hazardních hrách, což oslabovalo jeho úvěruschopnost. Žalobkyně se nezabývala celkovými příjmy a výdaji tříčlenné domácnosti žalovaného se dvěma osobami bez příjmu. Navíc žalobkyně zkoumala úvěruschopnost pouze ve vztahu úvěrového limitu 11 000 Kč, přičemž velmi krátce po uzavření smlouvy byl limit navýšen na částku 40 000 Kč. Dle ust. § 87 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb. je proto smlouva absolutně neplatná a žalovaný je povinen vrátit žalobkyni neuhrazenou jistinu úvěru. Rozdíl mezi čerpaným úvěrem a splacenou částkou činí částku 28 039,34 Kč. Jelikož žalovaný neuvedl žádná tvrzení týkající se jeho schopnosti vrátit čerpanou jistinu, vycházel soud při určení splatnosti z výzvy v oznámení o zesplatnění se lhůtou splatnosti do , datum, . Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobkyni částku 28 039,34 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od , datum, . Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl.7. Dle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu soud žalobkyni přiznal náhradu účelných nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem žalobkyně, tj. 12 % z nákladů, a to odměny advokáta ve výši 500 Kč / úkon, režijního paušálu ve výši 100 Kč / úkon dle § 14b odst. 1 bod 1, odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění do , datum, (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby), 21 % DPH, soudního poplatku ve výši 1 626 Kč dle pol. 2 bod 1 písm. c) Sazebníku poplatků.