9 C 101/2025-35 — Okresní soud v Bruntále

Podanou žalobou se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, na základě kterého by z exekuce vedené soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, byly vyloučeny movité věci sepsané v soupisu movitých věcí ze dne , datum, pod položkami č. , hodnota, , 11, 12. Žalobkyně uvedla, že se jedná o věci, které byly do soupisu soudním exekutorem zapsány neoprávněně, když se jedná o věci, které jsou ve vlastnictví žalobkyně, nikoli povinného. Současně žalobkyně požadovala přiznat náhradu nákladů řízení.Žalovaná uvedla, že souhlasí s návrhem žalobkyně, tedy s vyloučením položky č. 10, 11, 12 ze soupisu movitých věcí. Dále navrhla, aby soud rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení, tj. postup dle § 150 o.s.ř. Uvedla, že nebyla soudním exekutorem vyzvána k vyjádření k návrhu žalobkyně na vyloučení předmětných věcí ze soupisu a nemohla tak žádným způsobem zabránit podání této žaloby.Soud ve věci rozhodl v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů.Z uvedených listinných důkazů zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , se sídlem Exekutorského úřadu , adresa, , byl pověřen provedením exekuce na základě pověření, které vydal Okresní soud v Bruntále dne , datum, , č.j. , spisová značka, , kterým byla nařízena exekuce podle pravomocných a vykonatelných rozhodnutí: rozsudek ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, vydal Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově k uspokojení pohledávky oprávněného: , Jméno žalované, ., proti povinnému: , jméno FO, (viz usnesení soudního exekutora , spisová značka, , tato skutečnost je soudu známa i z úřední činnosti). Soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, ve vedené exekuční věci pod sp.zn. , spisová značka, (, spisová značka, ) pojal do soupisu movitých věcí protokolem o soupisu movitých věcí dne , datum, i předmětné movité věci uvedené shora, tj. položka 10, 11, 12 (viz příloha k protokolu). Soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, (dále jen jako soudní exekutor) obdržel dne 17. 4. 2025 návrh žalobkyně na vyškrtnutí věcí ze soupisu uvedených výše, které byly pojaty do soupisu movitých věcí. O návrhu rozhodl usnesením ze dne 2. 5. 2025 a uvedl, že „z předložených listin nevyplývá, že by navrhovatel byl vlastníkem movitých věcí, když nebyly doloženy jakékoliv doklady/listiny, které by prokazovaly vlastnictví navrhovatele k movitým věcem, a proto má soudní exekutor za to, že vlastnické právo povinného k uvedeným položkám nebylo vyvráceno, a proto soudní exekutor rozhodl, že návrh ohledně daných položek, se zamítá“. (viz usnesení soudního exekutora č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ). Soud neprováděl dokazování ohledně tvrzeného vlastnického práva žalobkyně k daným movitým věcem, když vlastnické právo žalobkyně bylo mezi účastníky nesporné. Sporná byla mezi účastníky otázka náhrady nákladů řízení.Podle ustanovení § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.Soud vzal za svá skutková zjištění shodné tvrzení účastníků ohledně vlastnictví žalobkyně k daným movitým věcem. Žaloba žalobkyně na vyloučení předmětných movitých věcí z exekuce byla podána u soudu včas dle poučení soudního exekutora. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná a žalobě zcela vyhověl a vyloučil všechny předmětné movité věci z dané vedené exekuce.Pokud jde o náklady řízení, aplikoval soud ustanovení § 150 občanského soudního řádu, a to s ohledem na judikaturu Ústavního soudu České republiky, především pak rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 292/7 a III. ÚS 3125/16, dle kterých je obecně nutné považovat za nespravedlivé, aby oprávněný (věřitel), který v předchozích řízeních osvědčil, že důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy a nyní žádá výkon příslušného rozhodnutí, byl povinen k zaplacení náhrady nákladů řízení vůči osobě, která je proti němu úspěšná v excindační žalobě. Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že sepis majetku byl proveden v místě faktického bydliště povinného a skutečnost, že se zde nachází majetek i jiné osoby tak nebyla zřejmá na první pohled. Dále přihlédl i ke skutečnosti, že žalobkyně neprokázala své vlastnictví k předmětným věcem přímo soudnímu exekutorovi, a lze předpokládat, že i v řízení před soudem by žalobkyně musela své vlastnictví dále prokazovat (pokud by žalovaná neučinila tuto otázku nespornou). Oprávněný v rámci exekučního řízení není oprávněn k rozhodnutí o způsobu provádění exekuce a toto rozhodnutí je toliko na soudním exekutorovi, který za toto nese odpovědnost. Uvedené okolnosti soud při aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. zohlednil a nepřiznal žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení.