11 C 131/2020-29 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhal zaplacení částky 1.525 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaný dne [datum] použil ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy provozované žalobcem v [obec], a na výzvu přepravcem pověřené osoby se v 6:28 hodin ve voze tramvajové linky 1 v místě kontroly (zastávka [anonymizováno]) neprokázal platným jízdním dokladem. O porušení smluvních přepravních podmínek byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole. Žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobci jízdné ve výši 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč, přičemž tyto částky žalovaný doposud dobrovolně neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne [datum] [číslo] Tarifu Integrovaného dopravního systému [územní celek] (dále jen IDS [anonymizováno]) a Smluvních přepravních podmínek IDS [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaný porušil smluvní přepravní podmínky, nesplnil povinnost podle § 4 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, když se neprokázal platným jízdním dokladem a na základě toho mu byla uložena povinnost v souladu s ustanovením § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, a Smluvních přepravních podmínek IDS [anonymizováno], k jízdnému 25 Kč uhradit žalobci též přirážku ve výši 1.500 Kč. Z předžalobní upomínky - výzvy k plnění ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 1.525 Kč. Protože žalobce oprávněnost svého nároku prokázal, soud žalobě vyhověl. Rovněž má žalobce nárok na úrok z prodlení, a to podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši odpovídající ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Soud přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč, která sestává z odměny za zastoupení advokátem ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (3x 200 Kč), tří paušálních náhrad hotových výdajů služby ve výši 300 podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (3x 100 Kč), z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč (tj. 189 Kč) a náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč.