5 C 127/2021-83 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobou ze dne 13. 5. 2021, doručenou zdejšímu soudu téhož dne, se žalobce po žalovaném domáhal vydání měřícího zařízení (plynoměru), výrobní [číslo] umístěného bytě [číslo] nemovitosti na adrese [adresa žalovaného], která je zároveň odběrným místem (dále taktéž„ odběrné místo“), a jejímž uživatelem je právě žalovaný. Uvedl, že na předmětném odběrném místě bylo osazeno výše uvedené měřící zařízení, které je ve vlastnictví žalobce jakožto provozovatele distribuční soustavy. V uvedeném odběrném místě došlo k ukončení distribuce plynu z důvodu neplacení. Žalobce se opakovaně snažil provést demontáž předmětného měřícího zařízení, avšak žalovaný neumožnil na adrese odběrného místa tuto provést, ačkoli byl vyzván k jeho zpřístupnění, naposledy se tomu stalo prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 5. 3. 2021. Žalovaný předmětnou věc však stále zadržuje. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. 3. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, kdy žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se na tuto výzvu nevyjádřil, kdy jeho souhlas byl za uvedené situace presumován, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) ve věci rozhodl na základě doložených důkazů, aniž nařizoval jednání. 4. Z žádosti o ukončení distribuce plynu soud zjistil, že dne 29. 9. 2020 podal obchodník s plynem [anonymizováno] [právnická osoba] žádost o ukončení distribuce plynu z důvodu neplacení s požadovaným datem ukončení 1. 10. 2021, kdy vzhledem k tomu, že nebylo ukončení distribuce plynu možno provést z důvodu nepřístupnosti měřidla, nastal účinek ukončení dodávky plynu až ke dni 20. 10. 2020 dle vyhlášky č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem. 5. Z listiny označené jako„ výměna z důvodu rekonstrukce/modernizace, servisní zakázka [číslo]“ soud zjistil, že dne 9. 10. 2019 byl na odběrném místě namontován přístroj, výrobní [číslo]. 6. Z listiny označené jako„ odpojení dodávky pro neplacení, servisní zakázka [číslo]“ ve spojení s listinou označenou jako„ demontáž – měřený neoprávněný odběr, servisní zakázka [číslo]“ soud zjistil, že žalobce dne 6. 10. 2020, 13. 10. 2020 a 10. 11. 2020 učinil bezúspěšný pokus o demontáž měřícího zařízení výrobní [číslo] ve výše uvedeném odběrném místě. 7. Z doložených fotografií přístroje výrobní [číslo] ze dne osazení 9. 10. 2019, jakož i z fotografií odběrného místa a čísla nemovitosti se jmenovkou žalovaného ze dne 13. 10. 2020 a 10. 11. 2020, vzal soud za prokázané, že předmětný přístroj byl v daném místě osazen a žalovaný byl na této adrese evidován. 8. Z předžalobní výzvy ze dne 5. 3. 2021 soud zjistil, že v předmětném odběrném místě již není vedena platná smlouva a dochází zde k neoprávněnému odběru plynu, k dobrovolnému vydání plynoměru však nedošlo. 9. Z podacího lístku ze dne 5. 3. 2021 vzal soud za prokázané, že žalovanému byla na adresu odběrného místa uvedená výzva zaslána. 10. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 11. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z předložených listinných důkazů, a z pohledu citovaného zákonného ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Na označeném odběrném místě bylo osazeno předmětné měřící zařízení ve vlastnictví žalobce, a to za účelem měření množství odebraného plynu dodávaného žalovanému do tohoto místa. V odběrném místě došlo ke dni 20. 10. 2020 k ukončení distribuce plynu z důvodu neplacení plateb žalovaným. Žalovaný neumožnil ani přes výzvy žalobce zpřístupnit tomuto uvedené zařízení k jeho demontáži. Protože má soud za prokázané, že žalovaný zadržuje věc ve vlastnictví žalobce, jelikož žalovaný v řízení ničeho netvrdil, neoznačil a nedoložil žádné důkazy, které by vyvracely skutková tvrzení a důkazy žalobce, uložil mu soud povinnost vydat měřící zařízení podle ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný, má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náhrada je tvořena žalobcem zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2.000 Kč, dále odměnou za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva z 5. 3. 2021 a žaloba) po 1.500 Kč podle § 7 bod 4. a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a. t.“), tedy 4.500 Kč, a náhradou za tři paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., tedy 900 Kč, a rovněž 21 % DPH z odměny a paušálu advokáta, který je plátcem této daně, tedy z částky 5.400 Kč ve výši 1.134 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 8.534 Kč, která je splatná na účet právního zástupce žalobce ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).