6 C 207/2020-52 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 4.847,44 Kč. Svůj nárok odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo], na základě které umožnil žalovanému využívat i tzv. služby třetích stran, které však nejsou službami elektronických komunikací. Žalovaný se zavázal za poskytnuté služby platit jejich cenu přímo žalobci. Žalovaný využil služeb třetích stran v celkové ceně 2.650 Kč. Dále žalobce dne [datum] uzavřel s žalovaným kupní smlouvu na zařízení a Dohodu o splátkách ceny [číslo], na základě které si žalovaný koupil zařízení [značka automobilu] LTE CPE [anonymizováno] za sjednanou kupní cenu 2.777 Kč. Žalovaný při převzetí zařízení zaplatil částku 377 Kč a zbývající část kupní ceny měl zaplatit v rámci 24 měsíčních splátek po 100 Kč. Žalovaný však celou kupní cenu nezaplatil a je žalobci za zařízení dlužen částku 2.200 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě poskytnutých služeb a kupní ceny jednotlivými vyúčtováními i předžalobní upomínkou ze dne [datum], žalovaný však dluh dobrovolně neuhradil. Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, soud, podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Z potvrzení o uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací č. [anonymizováno] a z Potvrzení o Dohody o splátkách [číslo] má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla po zadání aktivačního kódu zákazníkem (žalovaným) dne [datum] uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikacích a kupní smlouva na zařízení [značka automobilu] LTE CPE [anonymizováno], s tím, že kupní cena ve výši 2.777 Kč měla být zaplacena ve výši 377 Kč při převzetí zboží a zbývající část kupní ceny během 24 měsíčních splátek po 100 Kč. Z jednotlivých vyúčtování a výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] ve spojení s příslušným dokladem o odeslání, má soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby vyzýval žalovaného k úhradě dluhu. Podle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle ust. § 2079 odst. 1 téhož zákona, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle ust. § 1968 věta prvá téhož zákona dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným coby dlužníkem byly uzavřeny smlouvy v souladu s ust. § [číslo] odst. 2 a § 2079 odst. 1 občanského zákoníku, tj. tzv. inominátní smlouva, na základě níž mimo jiné vznikla žalobci smluvní povinnost zprostředkovat žalovanému využívání služeb třetích stran prostřednictvím sítě elektronických komunikací žalobce a žalovanému vznikla smluvní povinnost zaplatit žalobci cenu za objednané a poskytnuté služby třetích stran a dále uzavřeli kupní smlouvu na koupi zařízení specifikovaného shora. Žalovaný služby třetích stran využíval, ovšem jejich cenu žalobci dobrovolně neuhradil a rovněž převzal i zakoupené zařízení, za které však zaplatil pouze část kupní ceny. Žalovaný, ani přes upomínky žalobce, dlužné částky neuhradil. Jelikož tak žalovaný dobrovolně neučinil, uložil mu tuto povinnost soud ve výroku I. tohoto rozsudku. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Soud přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení celkem částku 1.489 Kč. Tato částka zahrnuje odměnu advokáta ve výši 600 Kč (3x odměna po 200 Kč dle ust. §14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (3x náhrada po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, spočívající v převzetí věci, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky); a z těchto všech částek 21% DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. v celkové výši 189 Kč a žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč.