6 C 91/2020-64 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 9.150 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že žalovaná dne 11. 1. 2017 v [údaj o čase] hodin a 7. 2. 2018 v [údaj o čase] hodin použila bez jízdního dokladu tramvajovou linku [číslo] dne 13. 10. 2017 v [údaj o čase] hodin tramvajovou linku [číslo] dne 9. 1. 2018 v [údaj o čase] hodin autobusovou linku [číslo] dne 25. 4. 2018 trolejbusovou linku [číslo] dne 3. 9. 2018 v [údaj o čase] hodin tramvajovou linku [číslo] vše provozováno [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno]. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit jízdné za každou jednotlivou cestu ve výši 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč, tj. celkem 9.150 Kč (6 x 1.525 Kč). Dlužnou částku žalovaná dobrovolně neuhradila. Vedle pohledávky samotné žalobce požadoval i úrok z prodlení v zákonné výši jdoucí vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých dlužných částek. Žalovaná se k věci nikterak nevyjádřila. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, soud, podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Zápisy o provedených přepravních kontrolách ze dne 11. 1. 2017, 13. 10. 2017, 9. 1. 2018, 7. 2. 2018, 3. 9. 2018 a 25. 4. 2018 bylo prokázáno, že žalovaná v uvedených dnech použila ke své přepravě v [obec] vozidla městské hromadné dopravy specifikované shora, které jsou provozovány [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno], aniž by se prokázala platným jízdním dokladem. Ze smluvních přepravních podmínek a Ceníku jízdného Integrovaného dopravního systému [územní celek] vyplývá, že jednorázové jízdné je ve výši 25 Kč a přirážka k jízdnému je ve výši 1.500 Kč. Z upomínek ze dne 8. 3. 2018, 9. 4. 2018, 14. 6. 2018 a 26. 11. 2018 ve spojení s příslušnou dodejkou, vyplývá, že žalobce před podáním žaloby upomínal žalovanou k úhradě dlužné částky. Na základě ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (v případě autobusové linky) a ust. § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (v případě použití tramvajové linky) a vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve spojení se Smluvními přepravními podmínkami žalobce, vznikla žalované povinnost zaplatit přepravci jízdné a přirážku k jízdnému. S ohledem na všechna výše uvedená zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí ve výroku I. zcela vyhověl. Nárok žalobce na zaplacení úroků z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 nového občanského zákoníku, neboť se žalovaná ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobci. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Soud přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení celkem částku 1.489 Kč. Tato částka zahrnuje odměnu advokáta ve výši 600 Kč (3x odměna po 200 Kč dle ust. §14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (3x náhrada po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, spočívající v převzetí věci, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky); a z těchto všech částek 21% DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. v celkové výši 189 Kč a žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč.