6 C 98/2020-35 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 1.525 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.525 Kč jdoucím od 18. 7. 2019 do zaplacení. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že žalovaný dne [datum] v 13:32 hodin použil bez jízdního dokladu autobusovou linku [číslo] provozovanou [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno]. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Dlužnou částku žalovaný dobrovolně neuhradil. Vedle pohledávky samotné žalobce požadoval i úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, soud, podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Zápisem o provedené přepravní kontrole ze dne [datum], [číslo] bylo prokázáno, že žalovaný dne [datum] v 13:32 hodin použil ke své přepravě v [obec] vozidlo městské hromadné dopravy, a to autobusovou linku [číslo] provozovanou [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno], aniž by se prokázal platným jízdním dokladem. Z upomínky ze dne 12. 9. 2019, ve spojení s příslušnou dodejkou, vyplývá, že žalobce před podáním žaloby upomínal žalovaného k úhradě dlužné částky. Na základě ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, tak vznikla žalovanému povinnost zaplatit přepravci jízdné a přirážku. Soudu je z jeho činnosti známo, že dle Ceníku jízdného Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje a Smluvních přepravních podmínek ve spojení s výše citovaným zápisem o provedené přepravní kontrole činí jednorázové jízdné 25 Kč a přirážka k jízdnému činí 1.500 Kč. S ohledem na všechna výše uvedená zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí ve výroku I. zcela vyhověl. Nárok žalobce na zaplacení úroků z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 nového občanského zákoníku, neboť se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobci. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Soud přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení celkem částku 1.489 Kč. Tato částka zahrnuje odměnu advokáta ve výši 600 Kč (3x odměna po 200 Kč dle ust. §14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (3x náhrada po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, spočívající v převzetí věci, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky); a z těchto všech částek 21% DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. v celkové výši 189 Kč a žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč.