9 C 147/2021-42 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka]. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela s žalovaným písemnou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] (dále jen„ smlouva“), účinnou od data zahájení dodávky [datum], na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal za odběr elektřiny platit žalobkyni sjednanou cenu. Na základě této smlouvy byla žalovanému za spotřebovanou elektřinu za období od [datum] do [datum] vyúčtována faktura [číslo] ze dne [datum] znějící na částku [částka], na kterou zbývá uhradit částka [částka], neboť žalovaný splátkou ze dne [datum] uhradil částku [částka], která byla započtena na jistinu. Faktura byla splatná [datum] Smluvní vztah založený smlouvou byl ukončen dne [datum]. Žalovaný dluh dobrovolně neuhradil, a proto žalobkyně současně požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši [částka] (za období od [datum] do [datum]) a dále zákonného úroku z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“) věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze smlouvy o poskytování služeb elektřina ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se jako dodavatel zavázala dodávat do sjednaného odběrného místa [adresa žalovaného] elektřinu a žalovaný coby zákazník se zavázal ji za spotřebovanou elektřinu platit dohodnutou cenu. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné podmínky poskytování služeb. Z faktury [číslo] ze dne [datum], ve spojení s Dílčím rozpisem souhrnné faktury za sdružené služby dodávky elektřiny, Příloha k faktuře [číslo] Přehledem uhrazených plateb bylo zjištěno, že žalobkyně z titulu shora uvedené smlouvy dodala žalovanému elektřinu v období od [datum] do [datum] v celkové ceně [částka], na kterou po započtení platby ve výši [částka], zbývá uhradit již pouze částka [částka]. Splatnost faktury nastala dne [datum]. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a Potvrzení o podání listovní zásilky z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalobkyně jako prodávající uzavřela s žalovaným coby kupujícím platnou písemnou kupní smlouvu o dodávce elektřiny, přičemž žalobkyně ze smlouvy plnila a žalovanému ve shora specifikovaném období dodala do sjednaného odběrného místa elektřinu v celkové ceně [částka], na kterou žalovaný uhradil pouze částku [částka]. Soud tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] představující dosud neuhrazenou dlužnou jistinu ve výši [částka] a požadovaný kapitalizovaný úrok od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Protože žalovaný neuhradil pohledávku ve lhůtě splatnosti, je v prodlení. Proto soud přiznal žalobkyni od [datum] do zaplacení, tj. od následujícího dne po dni poslední platby, když poslední platbu uhradil žalovaný dne [datum], z částky [částka] rovněž požadovaný zákonný úrok z prodlení, jehož výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobkyni. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Soud přiznal žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka]. Tato částka zahrnuje odměnu advokáta ve výši [částka] (3 x odměna po [částka] dle ustanovení § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a náhradu hotových výdajů ve výši [částka] (3 x náhrada po [částka] za 3 úkony právní služby podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, spočívající v převzetí věci, sepisu žaloby ze dne [datum] a sepisu předžalobní výzvy ze dne [datum]); a z těchto všech částek 21% DPH dle ustanovení § 137 odst. 3 OSŘ v celkové výši [částka] a žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši [částka]. Proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalovanému celkem [částka].