9 C 188/2020-70 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a částky [částka]. Uvedla, že žalovaná uzavřela dne [datum] se žalobkyní smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které žalobkyně poskytla žalované v hotovosti zápůjčku ve výši [částka]. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit částku [částka], která představuje úrok ve výši [částka], poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši [částka] a poplatek za zpracování doručení a flexibilní splácení ve výši [částka]. Celkovou částku [částka] se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po [částka] a poslední splátku ve výši [částka]. Splatnost první splátky nastala po uplynutí jednoho týdne od uzavření smlouvy, tj. [datum] Poslední 60 splátka byla splatná [datum]. Žalovaná závazky ze smlouvy řádně a včas neplnila, když celkem uhradila částku [částka], kterou žalobkyně započetla ve výši [částka] na jistinu, ve výši [částka] na úrok, ve výši [částka] na poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení a za administrativní činnost a komfortní splácení. Poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne [datum]. Dlužná částka činí [částka], která je dále snížena o nespotřebované poplatky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši [částka]. Na celkovou dlužnou částku zbývá uhradit [částka]. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazené celkové dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, tj. z částky [částka] ode dne [datum] do [datum]. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty je vyčíslena částkou [částka]. Žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % za každý den prodlení z dlužné částky od prvního dne prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Jednání ve věci bylo nařízené na den [datum]. Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila, přestože předvolání k jednání jí bylo doručeno postupem podle ustanovení § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“) dne [datum]. Žalobkyně a její zástupce se z nařízeného jednání omluvili. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela žalobkyně s žalovanou jako zákazníkem a tentýž den jí v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení [částka] a poplatku za zpracování doručení a flexibilní splácení [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách, přičemž výše každé týdenní splátky od první po předposlední činí [částka] a poslední splátka ve výši [částka] s tím, že první týdenní splátku uhradí 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou další týdenní splátku vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. 4. Ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud z čl. 10 zjistil, že smluvní strany se dohodly, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má věřitel právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Podle čl. 16 se sankčními poplatky ve smyslu smlouvy rozumí zákonný úrok z prodlení, smluvní pokuta za prodlení, poplatek za upomínku, poplatek za osobní upozornění na výši nedoplatku a poplatek za zahájení vymáhání dluhu oddělením Centrálního vymáhání pohledávek [anonymizováno], jak jsou tyto specifikovány níže v tomto článku smluvních podmínek. Podle čl. 16 odst.„ Úrok z prodlení“ smluvních podmínek, žalobkyni v případě prodlení zákazníka s placením splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Podle téhož článku odst.„ Smluvní pokuta za prodlení“ smluvních podmínek, v případě prodlení zákazníka s placením splátek celkové dlužné částky vzniká věřiteli dále nárok na smluvní pokutu. Výše smluvní pokuty činí 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je zákazník v prodlení. 5. Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že na jejím základě prověřila žalobkyně schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku, přitom při posuzování vycházela z údajů obsažených v zákaznické kartě, zejména z reálného příjmu žalované a možných měsíčních výdajů. Podle údajů v této kartě žila v době uzavření smlouvy žalovaná s rodiči, byla svobodná, měla vyživovací povinnost k jedné osobě – byla na rodičovské dovolené a měla příjem [částka] měsíčně. Další čisté příjmy domácnosti měly činit [částka] a měsíční výdaje žalované částku [částka] Tyto skutečnosti měly být doloženy pouze výpisy z účtu žalované. Důvodem zápůjčky byly běžné výdaje domácnosti. 6. Z tabulky umoření ze dne [datum] ke smlouvě o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že žalovaná měla poskytnutou zápůjčku uhradit 60 týdenními splátkami. Sjednané splátky řádně a včas neplatila. Na svůj závazek uhradila pouze částku [částka]. Z této částky byla částka [částka] započtena na dlužnou jistinu zápůjčky, částka [částka] na úroky a částka [částka] na poplatky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a na administrativní činnost. Po tomto zápočtu na jistině zápůjčky zbývá k úhradě částka [částka]. 7. Z předžalobní výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] a poštovního podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z pohledávky [číslo] ve výši [částka], a to nejpozději do [datum]. 8. Podle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle věty třetí téhož ustanovení je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. V řízení bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla v písemné podobě, uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě níž žalobkyně přenechala žalované finanční hotovost ve výši [částka], kterou měla spolu s poplatkem ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno. Soud vzal za prokázané, že žalovaná zaplatila na poskytnutou zápůjčku pouze částku [částka]. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce, žalobkyně pouze tvrdila, že schopnost žalované splácet zápůjčku posoudila z informací, které jí žalovaná sama sdělila, a jejich pravdivost posoudila z dokladů předložených žalovanou. Dle tvrzení žalobkyně při uzavírání smlouvy o zápůjčce předložila žalovaná žalobkyni výpisy z bankovního účtu, kterými prokázala výši příspěvku v mateřství a výši pravidelných měsíčních výdajů. Tyto výpisy žalobkyně soudu nepředložila a k posouzení úvěruschopnosti žalované splácet zápůjčku nenavrhla a nedoložila žádné další důkazy. Neuvedla také nic bližšího o dalších příjmech domácnosti, např. kolika osobami má být uvedená domácnost tvořena a jaké jsou jejich měsíční výdaje. Zároveň je zřejmé, že měsíční výdaje ve výši [částka] na žalovanou a jednu vyživovanou osobu (dítě) jsou podhodnocené. Žalobkyně se také nijak nevypořádala s tím, že zápůjčka má být poskytnuta na běžné výdaje domácnosti, které tedy žalovaná zjevně nebyla schopna sama hradit. Není patrné, z čeho žalobkyně za této situace dovodila, že žalovaná do budoucna bude schopna hradit své běžné výdaje a ještě k tomu splácet poskytnutou zápůjčku. Posouzení úvěruschopnosti žalované má tak soud za nedostatečné a zjevně nesprávné. Za tét