5 C 282/2021-36 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se návrhem ze dne 10. 12. 2021, doručeným soudu téhož dne, domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 12.543 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 ročně od 9. 7. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tak, že po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny, bylo při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa [obec a číslo] dne 13. 1. 2021 zjištěno, že uvedené odběrné místo je pod napětím a žalovaný elektřinu odebírá, čímž došlo k neoprávněnému odběru elektřiny ve smyslu § 51 zákona č. 458/2000 Sb. Žalobce proto provedl vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr včetně souvisejících činností s nápravou závadného stavu ve smyslu § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., a žalovanému vyúčtoval fakturou [číslo] částku celkem 12.543 Kč, splatnou do 14 dní ode dne vystavení faktury. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil ani na základě upomínky, a proto se ode dne následujícího po splatnosti dostal do prodlení, kdy žalobce od tohoto dne požaduje úrok z prodlení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. Ze stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny soud zjistil, že žalovaný na adrese odběrného místa [adresa žalovaného] spotřeboval v období od 8. 1. 2020 do 13. 1. 2021 2158 kWh, a to neoprávněně bez uzavřené smlouvy, přičemž náhrada za toto činí 10.366,02 Kč. Z protokolu o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie ze dne 13. 1. 2021 soud zjistil, že u žalovaného coby odběratele byl zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie na odběrném místě [obec a číslo], přičemž ještě téhož dne byl tento odběr bez uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny odstraněn a byl demontován bezesmluvní elektroměr. Z faktury ze dne vystavení 24. 6. 2021 soud zjistil, že tato byla vystavena na částku 10.366,02 Kč, a dále 21 % DPH ve výši 2.176,86 Kč, tedy částka v celkové výši 12.543 Kč, se splatností dne 8. 7. 2021, a to jako náhrada za neoprávněný odběr elektřiny z distribuční soustavy na adrese: [adresa žalovaného], za období od 8. 1. 2020 do 13. 1. 2021. Z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že žalovaný měl v žalovaném období (8. 1. 2020 - 13. 1. 2021) veden trvalý pobyt na adrese [adresa žalovaného]. Z upozornění na nepřijatou platbu ze dne 27. 7. 2021 soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě pohledávky ve výši 12.543 Kč za neoprávněný odběr elektřiny, se splatností do 6. 8. 2021. Z výzvy k úhradě ze dne 11. 8. 2021 soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě pohledávky ve výši 12.543 Kč za neoprávněný odběr elektřiny, se splatností do 21. 8. 2021. Z ostatních doložených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl (§ 51 odst. 1 písm. a zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, dále„ energetický zákon“). Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje (§ 51 odst. 2 energetického zákona). Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny (§ 51 odst. 3 energetického zákona). Při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny (§ 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.). Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále„ o. z.“). Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Na základě provedeného dokazování ve spojení s citovanými ustanoveními dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce jakožto držitel licence na distribuci elektřiny zjistil, že žalovaný na výše uvedeném odběrném místě neoprávněně odebíral elektřinu bez právního titulu, čímž naplnil skutkovou podstatu neoprávněného odběru elektřiny bez právního důvodu dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona. Žalobce žalovanému vyúčtoval náhradu za neoprávněný odběr elektřiny, respektive škodu vzniklou tímto neoprávněným odběrem elektřiny v celkové výši 12.543 Kč. V řízení přitom vyšlo najevo, že žalovaný vyfakturovanou náhradu žalobci ve lhůtě splatnosti neuhradil, a to ani na základě následných výzev k úhradě. Žalovaný do řízení ničeho nevnesl, nárok uplatněný žalobcem nikterak nerozporoval, ani neoznačil a nedoložil žádné důkazy. Žalovaný se tak z důvodu neuhrazení faktury řádně a včas, splatné dne 8. 7. 2021, dostal dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení, čímž žalobci vznikl v souladu s § 1970 o. z., rovněž nárok na úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soudu je pak z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení 9. 7. 2021 činila repo sazba České národní banky 0,5 %, proto má žalobce nárok rovněž na úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12.543 Kč ode dne 9. 7. 2021 do zaplacení. Z uvedených důvodů tak soud žalobě vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný, a má proto vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Ta je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, a dále náklady za dva úkony dle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 1 dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění a návrh ve věci samé) po 100 Kč za úkon, a to ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak uvedená náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobci činí částku 1.200 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a to do tří dnů od právní moci rozsudku.