7 C 360/2019-52 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 22. 11. 2019 domáhal zaplacení částky ve výši 14 655 Kč s příslušenstvím. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že žalovaný jakožto vlastník nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností nad 12 000 kg neměl v období od 26. 5. 2018 do 19. 7. 2018 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaný byl tedy v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, povinen uhradit žalobci příspěvek do garančního fondu za dobu, po kterou bylo jeho vozidlo provozováno bez platně sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výši příspěvku určil žalobce podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přičemž základ příspěvku činil částku 14 355 Kč (55 dnů x 261 Kč). Žalobce dále v souladu s § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla požadoval poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Žalovaný však na výzvu nereagoval a příspěvek ve stanovené lhůtě nezaplatil, čímž se příspěvek stal splatným dne 20. 10. 2018. Žalovaný nijak nereagoval ani na předžalobní upomínku žalobce a dlužnou částku v celkové výši 14 655 Kč nezaplatil. 2. Žalovaný nárok žalobce neuznal co do důvodu ani výše s tím, že předmětné vozidlo mu v té době již nepatřilo. Dne 4. 2. 2020 doručil žalovaný soudu kupní smlouvu ze dne 16. 4. 2018, na jejímž základě mělo dojít k převodu vozidla z žalovaného na [jméno] [příjmení]. Dne 20. 4. 2022 žalovaný soudu sdělil, že došlo k úhradě dlužné částky a k prokázání tohoto tvrzení předložil oznámení o provedení příkazu k úhradě. 3. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 4. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [údaje o žalobci] ze dne 31. 8. 2018 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu [údaje o žalobci] [anonymizována dvě slova] ve výši 14 355 Kč a poplatku za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, neboť žalovaný jakožto vlastník a provozovatel nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností nad 12 000 kg, [registrační značka], [VIN kód], neměl v období od 26. 5. 2018 do 19. 7. 2018 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 5. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [údaje o žalobci] ze dne 2. 11. 2018 bylo zjištěno, že vzhledem k tomu, že žalovaný příspěvek ve lhůtě stanovené ve výzvě ze dne 31. 8. 2018 nezaplatil, vyzval jej žalobce opakovaně k úhradě příspěvku do garančního fondu, a to nejpozději do 2. 12. 2018 6. Ze zjištěných údajů o vozidle bylo prokázáno, že vozidlo [registrační značka], [VIN kód] bylo pojištěno v období od 20. 7. 2016 do 25. 5. 2018 u [anonymizována dvě slova] s tím, že od 26. 5. 2018 nebylo k tomuto vozidlu sjednáno žádné pojištění. Vlastníkem a provozovatelem vozidla je od 5. 9. 2011 žalovaný. 7. Z II. upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [údaje o žalobci] ze dne 17. 1. 2019 má soud za prokázané, že žalobce opakovaně vyzval žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu. 8. Z předžalobní upomínky ze dne 26. 3. 2019 ve spojení s potvrzením o odeslání zásilky ze dne 26. 3. 2019 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 14 655 Kč a upozornil jej na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. 9. Z kupní smlouvy ze dne 16. 4. 2018 uzavřené mezi žalovaným jako prodávajícím a [jméno] [příjmení] jako kupujícím bylo zjištěno, že vozidlo mělo být dle smluvních ujednání žalovaným prodáno [jméno] [příjmení] za částku 100 000 Kč s tím, že částka 75 000 Kč byla zaplacena při podpisu a částka 25 000 Kč měla být zaplacena do 13. 8. 2018. V článku IV. smlouvy bylo ujednáno, že pokud nedojde k uhrazení celé částky, kupní smlouva se ruší a prodávající a kupující si musí vrátit jednotlivé plnění. V takovém případě je kupující povinen přepsat vozidlo na původního majitele. 10. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne 20. 4. 2018 soud zjistil, že dne 20. 4. 2018 byl z účtu č. [bankovní účet], jehož majitelem je [právnická osoba], [anonymizováno], zadán příkaz k úhradě částky 14 655 Kč na účet č. [bankovní účet], který žalobce uvedl v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu jako účet pro zaplacení dlužné částky. Do zprávy pro příjemce bylo uvedeno sp. zn. 7 C 360/2019 za [právnická osoba] 11. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 12. Podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 13. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 14. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 15. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 16. Podle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 17. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 18. Podle § 2 odst. 1 písm. q) vyhlášky č. 417/2017 Sb. denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nad 12 000 kg ve výši 261 Kč. 19. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Na základě provedeného dokazování bylo prokázáno, že žalovaný byl v době od 26. 5. 2018 do 19. 7. 2018 vlastníkem a provozovatelem nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností nad 12 000 kg, přičemž ve výše uvedeném období neměl k vozidlu platně sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V souladu s citovaným § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobci příspěvek do garančního fondu [údaje o žalobci] [anonymizována dvě slova], který v souladu s § 4 odst. 3 a 5 ve spojení s § 2 odst. 1 písm. q) vyhlášky č. 417/2017 Sb. činil částku 14 355 Kč (55 dní x 261 Kč). Žalobci dále v souladu s § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikl nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce zaslal žalovanému v souladu s § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu. Žalovaný však příspěvek ve lhůtě stanovené ve výzvě nezaplatil,