9 C 209/2021-42 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku. Tuto povinnost žalovaný splnil dne [datum]. V souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., vznikla žalovanému povinnost platit televizní poplatky. Žalovaný v měsících prosinec 2019, leden 2020 až únor 2020 a květen 2020 poplatky neplatil a jeho dluh činí celkově částku [částka] (4 x [částka]). Žalobkyně vyzvala v souladu se svou zákonnou povinností žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný však ani v dodatečné lhůtě dluh neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ OSŘ“) věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalovaný se přihlásil do evidence poplatníka televizních poplatků v listopadu 2012. Z dopisu ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu na televizních poplatcích a úroku z prodlení. Z kopie dodejky soud zjistil, že dopis žalovanému ze dne [datum] žalobkyně zaslala na adresu [adresa žalovaného]. Na této adrese si žalovaný zásilku v úložní době nevyzvedl. Z výpisu detailu dluhu bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje za žalovaným celkovou jistinu pohledávky za měsíc prosinec 2019, leden 2020, únor 2020 a květen 2020 ve výši [částka]. Žalovaný nesplnil svoji povinnost vyplývající ze zákona č. 348/2005 Sb. a vznikl mu dluh na televizních poplatcích v celkové výši [částka]. Proto soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku [částka]. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit dle § 3 odst. 2, § 5, § 6, § 7 odst. 2, odst. 3 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Soud také uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni požadovaný kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], který je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“). Vzhledem k tomu, že v souzené věci se v průběhu řízení nevyskytla žádná mimořádná okolnost, která by vybočovala z obvyklého průběhu řízení daného typu a odůvodňovala tak aktivní zastoupení advokátem, nelze v této věci považovat zastoupení advokátem za opodstatněné a náklady na toto právní zastoupení žalobkyně za účelně vynaložené. Proto soud o náhradě nákladů řízení rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 3 OSŘ provedeného zákonem č. 139/2015 Sb., s účinností od [datum], podle kterého účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Podle tohoto znění ustanovení zákona má nezastoupený účastník, zde žalobkyně, právo na náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem, vyhláškou č. 254/2015 Sb. Soud tedy žalobkyni přiznal k náhradě částku [částka] jako paušální náhradu hotových výdajů po [částka] (ustanovení § 2 odst. 1 cit. vyhlášky) za dva úkony, za podání návrhu ve věci samé a výzvu k plnění ze dne [datum] a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka]. Proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalovaného částku [částka]. S ohledem na ustanovení § 157 odst. 4 OSŘ, obsahuje písemné vyhotovení rozsudku zkrácené odůvodnění.