9 C 40/2022-41 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] a dne [datum] použil ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy provozované žalobkyní, a na výzvu přepravcem pověřené osoby se neprokázal platnými jízdními doklady. O těchto skutečnostech byly sepsány zápisy o provedené přepravní kontrole [číslo] [číslo]. Vznikla mu proto povinnost zaplatit jízdné ve výši 2 x [částka] a přirážku k jízdnému ve výši 2 x [částka], přičemž tyto částky dobrovolně neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ OSŘ“) věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Ze zápisů o provedené přepravní kontrole [číslo] [číslo] vzal soud za prokázané, že žalovaný ve shora uvedených dne cestoval hromadnými dopravními prostředky žalobkyně, dne [datum] autobusem linkou [číslo] dne [datum] metrem linkou C bez platných jízdenek. Jízdné ani přirážky k jízdnému na místě neuhradil. Žalovaný nesplnil povinnost podle § 4 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční přepravu, prokázat se při kontrole platnými jízdními doklady a je povinen kromě jízdného uhradit i přirážku, která podle § 7 odstavce 5 citované vyhlášky, § 18a odst. 2 písm. c), § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, § 37 odst. 5 písm. b), § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách může činit až [částka]. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky. Protože žalovaný nezaplatil dlužné částky ve dnech provedení kontrol, jak uvedeno v čl. 8 odst. 4. Smluvních přepravních podmínek Pražské Integrované dopravy, je v prodlení. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Proto soud žalobkyni přiznal od následujícího dne po splatnosti každé pohledávky z jednotlivé dlužné částky také požadovaný úrok z prodlení, jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Náklady žalobkyně potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“), dle níž činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. sestávající se z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci dle § 11 odst. 1, písm. a), písm. d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzva ze dne [datum]) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tedy [částka], což činí [částka]. K tomu náleží advokátovi žalobkyně daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] Náklady za právní zastoupení advokátem činí celkem částku [částka]. Tato částka spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] dle položky 2 bodu 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, činí celkem částku [částka]. Proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalovaného celkem [částka]. S ohledem na ustanovení § 157 odst. 4 OSŘ obsahuje písemné vyhotovení rozsudku zkrácené odůvodnění.