16 C 154/2023-63 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to z titulu tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a žalovanou, na základě které měla jmenovaná společnost poskytnout žalované částku [částka] a žalovaná se měla zavázat uvedenou částku žalobci vrátit zároveň s úrokem v sazbě 23,88 % ročně, a to ve [anonymizováno] pravidelných měsíčních splátkách po [částka], kdy celkem měla zaplatit částku [částka]. Žalobce uvedl, že žalobce vyplatil žalované částku [částka] dne [datum] a žalovaná na uvedenou smlouvu uhradila celkem částku [částka], proto se žalobce domáhá touto žalobou zaplacení zbývající části své pohledávky a jejího příslušenství. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se se žádný z účastníků nedostavil a pouze žalobce svou nepřítomnost omluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků a u uvedeného jednání provedl dokazování všemi žalobcem předloženými důkazy, na základě něhož zjistil následující skutečnosti. 3. U uvedeného jednání soud provedl dokazování žalobcem předloženými důkazy. 4. Žalobce soudu předložil dokument, který je označen jako smlouva o spotřebitelském úvěru cofiklasik [číslo] v němž jsou uvedeni oba účastníci, dokument je datován dnem [datum] a žalobce o této listině tvrdí, že toto je smlouva, na základě níž uplatňuje žalovanou pohledávku. Tato listina však neprokazuje, že žalovaná takovou smlouvu uzavřela, neboť dokument není podepsán vlastnoručním podpisem žalované ani jejím uznávaným elektronickým podpisem. Tudíž soud z této listiny žádná relevantní zjištění pro toto řízení neučinil. 5. Dále soud provedl důkazy sazebníkem pro smlouvy o spotřebitelském úvěru cofiklasik, všeobecnými pojistnými podmínkami, interními doklady žalobce týkajícími se smlouvy [číslo] poštovním podacím archem ze dne [datum], 2 dokumenty vyhotovenými žalobcem a označenými jako odstoupení od smlouvy, přičemž jeden je datován dnem [datum] a druhý dnem [datum], poštovním podacím archem ze dne [datum], částečným výpisem z účtu [číslo] [bankovní účet] vedeným u [právnická osoba], ze dne [datum], printscreeny obrazovky, úplným výpisem z obchodního rejstříku týkajícím se žalobce, upomínkami ze dne [datum] a ze dne [datum], interním dokladem žalobce označeným jako plán v případě řádného splácení, dokumentem označeným jako zpráva o posouzení úvěruschopnosti, dokumentem označeným jako zpracování osobních údajů, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, nepodepsaným dokumentem označeným jako příkaz ke zřízení inkasa, kopií občanského průkazu žalované, kopií řidičského průkazu, výpisem z účtu žalované vedeného u mBank S.A. číslo [bankovní účet], organizační složka za období od [datum] do [datum] a spisem zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], konkrétně pak žalobou ze dne [datum]. 6. Na základě uvedených důkazů má soud za prokázané, že žalobce dne [datum] na účet žalované poukázal částku [částka], a to konkrétně částečného výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba] [číslo] [bankovní účet] ve spojení s výpisem z účtu žalované vedeného u mBank S.A. číslo [bankovní účet]. 7. Předmětem tohoto řízení je tvrzený nárok poskytovatele spotřebitelského úvěru vůči spotřebiteli na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaných úroků ze smlouvy o úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSÚ“). Po provedeném dokazování však soud nemá za prokázané, že by žalovaná uzavřela s žalobcem tvrzenou úvěrovou smlouvu. Žalobce tedy neunesl důkazní břemeno ohledně svého tvrzeného nároku z úvěrové smlouvy. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce dne [datum] zaplatil žalované částku [částka] a konkrétní právní důvod prokázán nebyl, soud se zabýval tím, zda by nebyl dán nárok žalobce vůči žalované na vrácení této částky z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a dospěl k závěru, že takový nárok není dán, jelikož žalobce uvedl, že žalované poskytl částku [částka] a žalovaná mu z tohoto důvodu zaplatila [částka], tedy více, než jí poskytl žalobce. Soud proto žalobu pro neunesení důkazního břemene žalobcem ohledně existence tvrzené úvěrové smlouvy zamítl v celém rozsahu (výrok I.). 8. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud přizná náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto řízení byla plně úspěšným účastníkem žalovaná, jelikož žaloba směřující vůči ní byla v celém rozsahu zamítnuta, a měla by tak podle citovaného ustanovení právo na náhradu nákladů řízení. Žalované však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok II.).