16 C 214/2022-102 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka], úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, úrok 86 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka], a to z titulu smlouvy [číslo] s produktovým názvem [anonymizováno 5 slov] [rok], kterou dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], na základě níž jmenovaná společnost poskytla žalovanému zápůjčku ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal zaplatit uvedenou částku a poplatek ve výši [částka], sestávající z úroku v sazbě 86 % ročně, částky za zpracování doručení a flexibilní splácení a částky za administrativní činnost, a to v [anonymizováno] týdenních splátkách po [částka] a jednou splátkou ve výši [částka]. Žalovaný na uvedenou smlouvu uhradil pouze [částka]. Pohledávka jmenované společnosti vůči žalovanému byla postoupena žalobci, proto se žalobce domáhá úhrady zbývající poskytnuté částky a jejího příslušenství touto žalobou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum] a [datum], k nimž se dostavil pouze zástupce žalobce, přičemž žalovaný svou nepřítomnost neomluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného, provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti. 3. Dne [datum] uzavřeli společnost [právnická osoba] a žalovaný smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla jmenovaná společnost žalovanému částku [částka] v hotovosti (zjištěno z uvedené smlouvy). Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalovaný zaplatí jmenované společnosti vedle poskytnuté částky ještě poplatek ve výši [částka], což je 81,23 % z poskytnuté částky, a to v [anonymizováno] týdenních splátkách po [částka], což je [částka] měsíčně, se splatností první splátky 7 dnů od uzavření smlouvy a s poslední [anonymizováno] splátkou ve výši [částka] (zjištěno z uvedené smlouvy). Dle karty zákazníka ze dne [datum] žalovaný jmenované společnosti sdělil, že jeho čistý příjem činí [částka] měsíčně, další čisté příjmy domácnosti činí [částka] a že jeho odhadované měsíční výdaje činí [částka], že zápůjčku u jiné společnosti nemá, že je ženatý a že bydlí ve vlastním bydlení. V této kartě je dále uvedeno, že k ověření finanční situace žadatele byly předloženy 2 výpisy z bankovního účtu a 2 výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva. Soudu nebyly předloženy žádné doklady, kterými by poskytovatel úvěru informace žalovaného o příjmech a výdajích žalovaného ověřoval. Navíc soud z výpisu z centrální evidence obyvatel zjistil, že žalovaný nebyl v době podpisu spotřebitelské smlouvy ženatý, a z výstupu vyhledávání informací o osobě v katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaný ani nevlastnil žádné nemovitosti. 4. Svědek [celé jméno svědka], který za poskytovatele úvěru sepisoval předmětnou smlouvu, v rámci své výpovědi uvedl, že je obchodním zástupcem společnosti [právnická osoba] od roku [rok] a náplní jeho práce je poskytovat drobné půjčky domácnostem. K prvnímu kontaktu se zájemci o půjčku dochází buď tak, že jsou to vyloženě známí nebo dostane pokyn z call centra nebo se na něj lidé obracejí na základě referencí, které mají od jiných zákazníků. K podpisu smluv dochází zásadně v bytě, kde zákazníci bydlí, takže je to buď jejich byt nebo pronajatý byt nebo adresa trvalého pobytu, kde bydlí, a je to poté, co mu buď zavolají sami klienti, nebo je kontaktuje on sám telefonicky a domluví se na konkrétním místě podpisu smlouvy. Pak za klienty na to smluvené místo svědek dojede. V covidu byl ten proces v některých případech zrychlený z důvodu bezpečnosti, ale pouze tehdy, když bylo v rámci firemní aplikace vyhodnoceno, že se může udělat zrychleným procesem, například už zákazníka třeba měli v databázi. Pak s ním po telefonu vykomunikovali všechny důležité údaje, přichystali papíry a pak třeba dojeli na to místo schůzky, tam to nechali tomu zákazníkovi podepsat„ tady podepište, tady podepište, tady podepište“ a ověřovali se vždycky všechny údaje, jak občanka, pracovní smlouva, tak výplatní lístky nebo výpisy z účtu, ale ne vždycky to bylo nutno ofocovat. Bylo to tak 50 na 50, když byl člověk průchozí, tak se to ofocovat nemuselo. Vždycky se musela ofocovat občanka. Co se týká bydlení, takto zjišťovali, jestli má nějakou dohodu nebo nějaký dekret. Ale ofocovali si doklady o bydlení vždycky, když to byl cizinec. V jiných případech tehdy, když jim to jejich aplikace nahlásila. V tomto případě se to tehdy podepisovalo na [příjmení] [anonymizováno]. To byla adresa výběru, ale v občance měl žalovaný [příjmení]. Údaj o tom, že má žadatel vlastní byt, zaškrtl svědek v zákaznické kartě na základě tvrzení žadatele, a asi i proto, že předpokládal, že to vlastní bydlení žadatele je na té [ulice]. Ke kolonce v zákaznické kartě s údajem, že žadatel byl ženatý, svědek uvedl, že nebyl ženatý, ale možná měl dítě. O ofocení dokladu svědek rozhoduje podle firemní aplikace a v tomto případě si nepamatuje, jestli něco ofocoval. Byla to první půjčka u žalovaného. Na té [příjmení] [anonymizováno] je dům s několika bytovými jednotkami menšími, dohromady propojenými, vybírat splátky tam chodil svědek. Není nutné chodit na smluvenou adresu výběru, ale je možné podle dohody se sejít na dohodnutém místě, kde zákazník splátky předá. Standardně se výběry splátek zapisují do karty splátek, která je předtím zaslána zákazníkovi, ten by ji měl mít předem, v tomto případě měla být na [příjmení] [anonymizováno]. Pokud zákazník ztratí kartu, vydá se mu náhradní potvrzení o převzetí splátky a pošle se mu nová karta. V tomto případě svědek za žalovaným byl několikrát u jeho zaměstnavatele [anonymizováno], aby vůbec nějaké splátky obdržel a myslí si, že tehdy mu žalovaný něco uhradil. V roce [rok] to obecně probíhalo tak, že v některých případech byly zjištěny podstatné údaje přes telefon a poté byly veškeré tyto informace ověřeny osobně, to se snažili zástupci firmy zjistit přímo u klienta na návštěvě, což probíhá tak, že přijdou na místo sjednání smlouvy, vyžádají si občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouvu, dekret o bytě, v tomto případě, když byla smlouva sepisovaná na adrese [ulice a číslo], takto bylo na základě toho, že tam byl zákazník přihlášen a buď tam byla nájemní nebo podnájemní smlouva. Na základě těch informací to zástupce firmy zapsal do zákaznické karty, pak to dal do aplikace firmy, a pak asi do 1 minuty mu došlo přes aplikaci firmy k vyhodnocení úvěruschopnosti zákazníka a poté zástupce firmy na základě těch zjištěných skutečností a svého úsudku rozhodl, jaká částka bude zákazníkovi poskytnuta, aby zákazník nebyl přeúvěrován. V tomto případě žalovaný měl [částka] mzdu, ukázal svědkovi výplatní pásky, proto mu nemohla být poskytnuta částka [částka], aby nemusel splácet [částka] měsíčně. Kdyby měl zákazník družstevní bydlení, tak by to svědek označil jako vlastní. Pokud nějaký zákazník neplatí, tak zástupci věřitele vyvinou větší úsilí a jezdí nejen na sjednanou adresu výběru, ale i na jiné zjištěné adresy, a i do zaměstnání. Pokud obecně zákazník neplatí a nezaplatí ani první splátku, mají ho na obchodním oddělení na starosti maximálně [anonymizováno] měsíce, v tomto případě svědek měl žalovaného asi půl roku a kontaktoval jej minimálně 20x. Zástupci věřitele se zabývají i tím jaké má zákazník výdaje, jestli platí alimenty, a toto zjišťuje například z výpisu z účtu nebo dle jeho tvrzení, pokud má zákazník splátky u jiné společnosti, ale jim to nepřizná, takto nejsou schopni zjistit. Přes firemní aplikaci lze zjistit, pokud už má někde nějaký nedoplatek nebo splátky, třeba u banky, tak se to objeví v nějakých databázích a potom je žádost zákazníka zamítnutá anebo je zohledněna ve výši poskytované částky. Pokud se týká nákladů na bydlení, tak do výdajů napíšou, co jim zákazník řekne. Pokud zákazník sdělí, jaké jsou jeho běžné výdaje, takto si svědek posuzuje podle vlastního úsudku. 5. Dle výpisu z obchodního rejstříku společnost [právnická osoba] existuje od [datum] a žalobce existuje od [datum]. Jmenovaná společnost postoupila pohledávku vůči žalovanému z uvedené smlouvy žalobci dne [datum] a oznámila to žalovanému (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Před podáním žaloby žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě žalovaných pohledávek (zjištěno z výzvy datované dnem [datum], z potvrzení podání zásilky k doručování [obec] poště dne [datum], z výzvy datované dnem [datum] a z potvrzení podání zásilky dne [datum] k doručování [obec] poště). 6. Z dalších provedených důkazů soud již žád