16 C 96/2023-82 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka] od [datum] do [datum] a úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 %, a to z titulu smlouvy o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ číslo [anonymizováno], kterou uzavřel žalobce s žalovaným dne [datum] a podle níž výše jistiny úvěru činila [částka], kdy žalovaný se zavázal tento úvěr splácet formou [anonymizováno] měsíčních splátek po [částka]. Žalovaný tento úvěr řádně nesplácel, proto žalobce využil svého práva a od smlouvy odstoupil, na základě čehož se stal celý dluh z uvedeného úvěru splatným ke dni [datum] a žalovaný tak dluží žalobci z uvedeného úvěru na jistině částku [částka], poplatky ve výši [částka] a neuhrazený úrok, který kapitalizovaný ke dni [datum] činí [částka], a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud dne [datum] ve věci nařídil jednání na den [datum] v [údaj o čase] hodin. Žalobce po obdržení předvolání požádal dne [datum] soud o odročení nařízeného jednání na neurčito, kdy jako důvod uvedl postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, na nového věřitele. Soud tedy žalobce dne [datum] vyzval, aby do 25 dnů doložil důvod žádosti o odročení jednání, a poučil jej, že v opačném případě soud žádosti žalobce nevyhoví. Dne [datum] žalobce znovu požádal o odročení nařízeného jednání na neurčito, a jako důvod uvedl postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, na nového věřitele, kterým je [anonymizována dvě slova] [země], a s tím spojené značné administrativní zatížení. Zároveň uvedl, že se ve spolupráci s novým věřitelem bude snažit o co nejrychlejší změnu na straně žalující, aby mohlo být jednání nařízeno v co nejkratší možné době. Dne [datum] žalobce soudu předložil smlouvu o postoupení pohledávek datovanou dnem [datum], podle níž žalobce jako postupitel postoupil společnosti [právnická osoba] jako postupníkovi pohledávky vzniklé ze spotřebitelských smluv o poskytnutí hotovostního úvěru, smluv o používání kreditní karty, smluv o vedení účtu či smluv o povoleném přečerpání tak, jak jsou specifikované v seznamu pohledávek. V soudu předloženém seznamu postoupených pohledávek je uvedena i předmětná pohledávka vůči žalovanému. Soud přípisem z [datum] doručeným žalobci [datum], vyzval žalobce, aby do 30 dnů soudu sdělil, zda činí nějaký procesní návrh, a poučil jej o tom, že v opačném případě soud žádosti žalobce o odročení jednání nevyhoví, jelikož samotné postoupení žalované pohledávky není důvodem pro odročení jednání. Ve lhůtě 30 dnů od doručení uvedeného přípisu, tedy do [datum], a ani později žalobce žádný procesní návrh neučinil, proto soud jednání nařízené na dne [datum] neodročil. 4. K jednání dne [datum] se žádný z účastníků bez omluvy nedostavil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků a u uvedeného jednání vycházel z obsahu spisu a provedl dokazování všemi žalobcem předloženými důkazy, nicméně soud z nich, vyjma předložené smlouvy o postoupení pohledávek, žádné relevantní zjištění pro rozhodnutí v této věci neučinil. Soud totiž rozhodl na základě samotných tvrzení žalobce, který se žalobou domáhal úhrady předmětné pohledávky, přičemž sám v průběhu řízení soudu sdělil, že předmětnou pohledávku postoupil jiné osobě a tuto skutečnost rovněž soudu doložil. Nicméně žalobce neučinil příslušný procesní návrh reflektující tuto skutečnost, tedy nenavrhl, aby soud rozhodl o procesním nástupnictví na místě žalobce ve smyslu § 107a o.s.ř. 5. Podle § 107a odst. 1 o.s.ř., má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107. Podle odst. 2 soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány. 6. Vzhledem k tomu, že sám žalobce před vyhlášením tohoto rozsudku soudu sdělil a doložil, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, tedy postoupení jeho žalované pohledávky na třetí osobu, avšak neučinil návrh na vstup této třetí osoby do řízení na místo žalobce, soudu nezbylo než žalobu žalobce zamítnout jako neoprávněnou, jelikož v době vyhlášení tohoto rozsudku již žalobce předmětný nárok neměl. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ten z účastníků, který byl ve věci plně úspěšný, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto případě byl plně úspěšný žalovaný, jelikož žaloba proti němu byla zamítnuta. Vzhledem k tomu, že mu náklady řízení nevznikly, soud náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.