17 C 138/2019-395 — Okresní soud v Břeclavi

1. Rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemkům p. [číslo] zahrada, a p. [číslo] zastavěná plocha nádvoří, jehož součástí je stavba (rodinný dům) [adresa], zapsaným u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Břeclav, na [list vlastnictví], pro [územní celek], [katastrální uzemí] [anonymizováno] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Předmětné nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobce, kterému bylo uloženo zaplatit žalovanému částku [částka] do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a každému z účastníků bylo uloženo zaplatit České republice na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). 2. Proti výroku I. podal odvolání žalovaný. Namítá, že je osobou nezletilou, na kterou je třeba pohlížet se zvýšenou mírou opatrnosti, vzhledem k zabezpečení jeho bydlení a tím souvisejícího zabezpečení bydlení rodinných příslušníků. Soud I. stupně při své úvaze o tom, komu má být nemovitost přikázána, nevzal v úvahu, že navrhl k vyplacení částku [částka], což je částka převyšující znalcem určenou cenu nemovitosti. Žalobce má zajištěno bydlení na adrese [adresa], byť je nemovitost třeba opravit. Žalovaný nemá žádnou další možnost bydlení. Síly účastníků jsou z pohledu posouzení, komu má být nemovitost přikázána, vyrovnané, žalovaný užívá větší část nemovitosti. I žalovaný (jeho rodiče) vynaložil značné finanční prostředky na rekonstrukci části jím užívaných prostor v předmětných nemovitostech. V úvahu by nemělo být bráno jen to, jak dlouho který ze spoluvlastníků nemovitost užívá. V průběhu odvolacího řízení žalovaný potvrdil, že jeho rodiče vlastní hrubou stavbu rodinného domu v [obec]. Uvedl, že toto se nijak nedotýká jeho poměrů. Žalovaný studuje. Částku na vypořádání má z prostředků svých rodičů, které získali půjčkou. K odvolání žalobce proti výrokům o nákladech řízení uvedl, že odvolání není důvodné. Jednalo se o standardní spor o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobce se snažil žalovaného poškodit, když mu na vypořádání nabídl nižší částku, než byla zjištěna znaleckým zkoumáním, konkrétně [částka]. 3. Žalobce navrhl, aby bylo odvolání žalovaného jako nedůvodné zamítnuto. Žalovaný směšuje otázku vlastnictví a otázku vlastního bydlení. Poukázal na dříve probíhající spor, kdy návrh na vypořádání podal žalovaný, který navrhoval, aby nemovitost byla přikázána do vlastnictví žalobce za částku [částka]. Žalobce byl připraven uzavřít s žalovaným mimosoudní dohodu v rámci dříve probíhajícího řízení, nicméně žalovaný vzal žalobu zpět a řízení dále neprobíhalo. Žalobce byl nucen v důsledku jeho chování podat novou žalobu. V rámci tohoto řízení žalovaný postupně měnil svá procesní stanoviska. Nejdříve brojil proti základu sporu, argumentoval nevhodnou dobou a navrhl zamítnutí žaloby. Posléze navrhoval rozdělení na bytové jednotky, či rozdělení nemovitosti jako takové, přestože v předchozím řízení tvrdil, že rozdělení není možné. Soudní jednání byla opakovaně odročována z důvodů na straně žalovaného, jeho jednání lze chápat jako do jisté míry obstrukční. Žalovaný byl nekonzistentní ve svých postojích, což mělo dopad na délku řízení, změnu hodnoty nemovitosti v čase v důsledku skokového nárůstu cen nemovitostí. To, že si rodiče žalovaného staví nový rodinný dům, není věcí nerozhodnou, když žalovaný po celou dobu řízení, včetně odvolání, argumentoval tím, že on a jeho rodina, s níž žije ve společné domácnosti, nebudou mít kde bydlet, nemají možnost jiného bydlení. S ohledem na konkrétní okolnosti tohoto případu žalobce navrhl, aby mu bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. 4. Poté, co odvolací soud zjistil, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou (§ 201 o.s.ř.), včas (§ 204 o.s.ř.) a proti rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201 o.s.ř., § 202 o.s.ř. a contrario), přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání ve věci samé není důvodné. 5. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce domáhá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětným pozemkům. Účastníci spoluvlastní předmětné nemovitostí každý v rozsahu ideální ½. Žalobce spoluvlastnil nemovitosti od roku [rok] společně se svou matkou, která v roce [rok] převedla svůj spoluvlastnický podíl na svého vnuka (žalovaného). Žalobce užívá se svou družkou a dítětem podkrovní prostory (dvě místnosti), žalovaný užívá se svou matkou, otcem a sestrou celé 1. NP a jednu místnost v 1. PP budovy. Soužití je doprovázeno řadou konfliktů, účastníci nejsou schopni se dohodnout na rozumném užívání či správě společně obývané budovy. Konflikty nastaly poté, kdy se do domu nastěhovala sestra žalobce (matka žalovaného) s rodinou. Žalobce dlouhodobě užívá menší část nemovitosti, než odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu. Původně užíval i kuchyni v přízemí, vzhledem k narůstajícím rozporům toto nebylo dále možné, musel si vybudovat provizorní kuchyň v 1. patře. Reálné rozdělení nemovitostí není možné, je zde jen jedna vodovodní přípojka, jeden plynový kotel, jedno odběrné místo elektrické energie. Nemovitost nelze rozdělovat horizontálně. Rozdělení na dvě bytové jednotky není možné, neboť by se nezabránilo budoucím sporům mezi účastníky v případě správy společných prostor (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 559/2004), navíc by bytové jednotky nebyly stejně velké. Žalobce z důvodu neshod podal žalobu na úpravu poměrů spoluvlastníků, řízení bylo vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce poukázal na to, že žalovaný podal návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, řízení bylo vedeno u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. [spisová značka]. Žaloba byla vzata zpět, přestože žalobce byl ochoten dohodnout se v intencích podaného návrhu, tj. tak, že nemovitost bude přikázána do jeho vlastnictví a on zaplatí žalovanému jím požadovanou částku [částka]. Žalobci nezbylo, aby pro trvající neshody mezi účastníky podal žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví sám. Navrhl, aby předmětné nemovitosti byly přikázány do jeho vlastnictví a byla mu uložena povinnost zaplatit žalovanému přiměřenou náhradu. 6. Žalovaný nejdříve navrhl zamítnutí žaloby, neboť směřuje proti nezletilému, tudíž zrušení spoluvlastnictví není možné. Vyhověním žaloby by došlo k porušení rodičovské odpovědnosti a žalovaný by se mohl ocitnout bez péče rodičů. Následně navrhnul rozdělení na dvě bytové jednotky, reálné rozdělení nemovitosti, a konečně přikázání nemovitosti do svého výlučného vlastnictví. 7. Soud I. stupně provedl dokazování listinami předloženými účastníky, jak vyplývá z jednotlivých protokolů o jednání, výslechem žalobce, výslechem svědkyně [příjmení] [příjmení], výslechem [celé jméno svědka], znaleckým posudkem znalce [příjmení] [celé jméno znalce], výslechem znalce [celé jméno znalce], znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení]. 8. Na základě provedeného dokazování spoluvlastnictví zrušil, nemovitost přikázal do vlastnictví žalobce a uložil mu povinnost zaplatit žalovanému na vypořádání částku [částka]. Soud I. stupně dospěl k závěru, že žalobce nabyl spoluvlastnický podíl smlouvou darovací ze dne [datum], žalovaný na základě smlouvy darovací ze dne [datum]. Vztahy mezi účastníky, resp. mezi žalobcem a rodiči žalovaného, jsou napjaté a účastníci nejsou schopni se na záležitostech týkajících se správy předmětných nemovitostí dohodnout. Tento konfliktní vztah trvá minimálně od roku [rok]. Spor mezi účastníky byl veden ohledně způsobu vypořádání spoluvlastnictví a ohledně ceny nemovitosti, resp. výše přiměřené náhrady. Rodinný dům byl postaven v rozporu se stavebním povolením, podle kterého se mělo jednat o přízemní dům s jednou čtyřpokojovou jednotkou. V současné době je stavební stav objektu takový, že se v něm nachází v 1. NP část, kterou obývá rodina žalovaného, o dispozici 4+1 s užitnou plochou [anonymizováno] m², a podkrovní část o dispozici 2+KK s užitnou plochou [anonymizováno] m², kterou užívá žalobce se svou rodinou. Podkroví neodpovídá stavebnímu povolení, dům není ke dni rozhodování soudu řádně zkolaudován. Současný stav brání rozdělení na bytové jednotky, navíc při případném rozdělení by nebyly velikostně stejné. Není možno, aby jedna z bytových jednotek byla tvořena nepovolenými a nezkolaudovanými stavebními úpravami. S ohledem na souvislost zahrady, která tvoří s domem jeden areál, nelze uvažovat o samostatném rozdělení zahrady, pokud nedojde k rozdělení domu. Stavebnětechnický stav nemovitosti a dispoziční řešení nedovoluje reálné rozdělení nemovitosti. Hodnota nemovitostí, zjištěna znaleckým posudkem v průběhu řízení, činí [částka]. Oba účastníci měli zájem o přikázání nemovitostí do svého vlastnictví. Žalobce disponuje předmětnou částkou, kterou má na svém účtu. Žalovaný dle účtu advokátní úschovy rovněž disponuje potřebnou částkou. Soud