17 C 191/2019 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala vůči žalovaným určení, že je dědicem po , jméno FO, , narozené , datum, , posledně bytem , adresa, , zemřelé dne , datum, . Žalobu odůvodnila tím, že v průběhu dědického řízení vedeného Okresním soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, soudním komisařem , tituly před jménem, , jméno FO, se dozvěděla, že k její matka , jméno FO, pořídila dne , datum, závěť a listinu o vydědění, a to formou notářského zápisu , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . V této listině matka žalobkyni s odkazem na ustanovení § 469a odst. 1 písm. b) zákona č. 40/1964 Sb. vydědila s odůvodněním, že o ni neprojevuje žádný zájem, nezdraví se s ní, nestýká se s ní a nemá o ni jakýkoliv zájem, který by jako potomek měla projevovat. S důvody vydědění projevila žalobkyně před soudním komisařem nesouhlas, kdy dědický soud následně vydal usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým byla žalobkyni uložena povinnost do 40 dnů od právní moci tohoto usnesení podat u Okresního soudu v , adresa, žalobu proti , Jméno zainteresované osoby 1/0, , , Jméno zainteresované osoby 2/0, a , Jméno zainteresované osoby 3/0, na určení, že žalobkyně je dědicem a současně bylo žalobkyni uloženo o podání takové žaloby soudního komisaře vyrozumět. Žalobkyně s důvody vydědění, jak jsou konstatovány v listině o vydědění, nesouhlasí. Tvrdí, že žádný takový důvod pro vydědění nebyl a není dán. Pořízení takové listiny ze strany matky přisuzuje žalobkyně nedobrým vztahům, jejichž počátek nastal v okamžiku, kdy ji matka v roce , Anonymizováno, vyhodila i s její rodinou z domu v , adresa, , kde do té doby zcela bezproblémově žili a udržovali normální rodinné vztahy, a to jak se zůstavitelkou, tak i s otcem žalobkyně. Do rekonstrukce tohoto domu žalobkyně investovala značné prostředky, které získala z půjčky od obce , adresa, a z výtěžku prodeje hroznů. K vystěhování došlo dne , datum, , a to na výzvu matky a otce ze září , Anonymizováno, . Matka tak učinila pod výrazným vlivem otce. Od té doby byly vztahy natolik narušeny, že matka i otec žalobkyně dokonce přestali zdravit i děti žalobkyně a zakázali jim, aby ony zdravili je. Důvod pro vydědění tedy žádný není. Matka ani otec od vystěhování vůbec neměli zájem o jakýkoliv kontakt s žalobkyní, s jejím manželem či jejich dětmi. Nelze tedy hovořit o tom, že by žalobkyně o matku neprojevovala žádný zájem a nestýkala se s ní. Matka od té doby žalobkyni nikdy neoslovila, nekontaktovala ani nenavštívila, přestože bydleli v jedné obci. Pokud zůstavitel nejeví upřímný zájem o kontakt s potomkem, který by mu byl bezdůvodně ze strany jeho potomka odepřen, nelze hovořit o naplnění hmotněprávních předpokladů existence důvodů pro vydědění potomka ve smyslu ustanovení § 469a odst. 1 písm. b) zákona č. 40/1964 Sb.2. Žalovaní k žalobě uvedli, že nárok uplatněný žalobkyní neuznávají a žalobu považují za nedůvodnou. Dále uvedli, že žalobkyně se vdávala , datum, a ihned po svatbě se v podstatě automaticky nastěhovala do domu rodičů v , adresa, , když v té době v domě žila ještě babička žalobkyně , jméno FO, . , jméno FO, zemřela dne , datum, a týden po jejím pohřbu přišla žalobkyně spolu s manželem žádat rodiče o přepis domu na ně. K tomu nedošlo, neboť s tím rodiče žalobkyně nesouhlasili. Žalobkyně a její manžel žádost o přepis domu v průběhu let několikrát opakovali. Žalovaní nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že byla v roce , Anonymizováno, rodiči vyhozena z domu. Toto není pravda. Rodiče žalobkyně se o vystěhování dozvěděli až následně, a o jejím záměru se odstěhovat nebyli vůbec informováni. Žalovaní také nesouhlasí s tvrzením žalobkyně o investici nemalých prostředků do předmětného domu. Po vystěhování nechala žalobkyně dům zcela vybydlený. Bylo vytrháno dřevěné obložení chodby, vana z prádelny byla vysekána ze zdi, plynový kotel a topení vytržené, elektrické kabely ke světlům byly už ustřiženy těsně u stropu. Rodiče žalobkyně tak byli nuceni dům zásadně opravit. Po vystěhování z domu č. p. , Anonymizováno, se žalobkyně přestěhovala do domu č. p. , Anonymizováno, opět v , adresa, . Na pořízení domu půjčil bratr zůstavitelky , jméno FO, , Anonymizováno, žalobkyni zřejmě částku , částka, . , jméno FO, žalobkyni také zastupoval v dědickém řízení. Na žalované tato skutečnost působí tak, že se , jméno FO, snaží prostřednictvím nesouhlasu žalobkyně s vyděděním docílit vrácení dříve poskytnuté půjčky žalobkyni, a to prostřednictvím majetkového prospěchu z dědictví po , jméno FO, . Tato domněnka koresponduje s tím, že , jméno FO, v průběhu dědického řízení sdělil, že nemovitosti v dědictví jsou sice oceněny znaleckým posudkem na částku , částka, , on by ovšem byl schopen tyto nemovitosti prodat za , částka, . Přitom žalobkyně v rámci jednání o uzavření smíru požadovala jednu dvanáctinu z této částky tedy částku , částka, . Tato částka pak koresponduje s tvrzenou půjčkou , jméno FO, žalobkyni, o které však mají žalovaní pouze kusé informace. Matka žalobkyně , jméno FO, měla vždy velký zájem o rodinu žalobkyně, zejména o děti , jméno FO, a , jméno FO, . Například v srpnu , Anonymizováno, na hodech v , adresa, syn žalobkyně , jméno FO, naposledy tancoval se svou babičkou. Poté kontakty mezi žalobkyní a její matkou naprosto ustaly, ačkoliv matka o něj měla i nadále vřelý zájem. Podle přesvědčení žalovaných žalobkyně citově vydírala své rodiče tak, že vnuky mohou vidět pouze v případě, že žalobkyni s manželem vyjdou nějakým způsobem vstříc. Zůstavitelka spolu se svým manželem , Jméno zainteresované osoby 1/0, žili trvale v , adresa, . Výminek domu v , adresa, navštěvovali pouze příležitostně. V roce , Anonymizováno, s nástupem zimního počasí žalobkyně se svým tehdejším manželem vypínala na výminku rodičům topení a teplou vodu. Rodiče se tak chodili ohřívat a mýt ke třetí žalované, která v té době bydlela v podnájmu na adrese , adresa, . Tato situace vyústila v celkové zhoršení zdravotního stavu a zástavu srdce matky, kterou pak v , Anonymizováno, začátkem ledna , Anonymizováno, operovali. Rok před smrtí matky měla žalobkyně říci, že , jméno FO, už není její matka, že už má svoji rodinu. Zesnulá matka nebyla v podstatě ani schopna udržovat kontakt s okolím, a už vůbec ne s dcerou, která se k ní chovala shora popsaným způsobem. Byla fakticky nevidomá, vlivem těžkého postižení trpěla velkými bolestmi a poslední dva roky byly projevy její nemoci tlumeny silnými opiáty. Pokud žalobkyně tvrdí, že matka o ni neprojevovala žádný zájem, jde podle žalovaných překrucování vztahů v rodině, neboť to byla právě žalobkyně, která se svou matkou dlouhodobě nekomunikovala, a dokonce jí komplikovala či znemožňovala vztah s jejími dětmi. Sama za sebe pak mluví skutečnost, že žalobkyně se nepřišla s matkou, o kterou tak údajně stála, rozloučit na její pohřeb.3. Z připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že pozůstalostní řízení po , jméno FO, je u zdejšího soudu vedeno pod shora uvedenou spisovou značkou. Z úmrtního listu bylo zjištěno, že , jméno FO, , rozená , jméno FO, , narozená , datum, , posledně bytem , adresa, , zemřela dne , datum, . Z notářského zápisu sepsaného , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , notářem v , adresa, , dne , datum, soud zjistil, že výše uvedeného dne pořídila , jméno FO, závěť a listinu o vydědění. V čl. I , jméno FO, nejprve pro případ své smrti ustanovila svého manžela , Jméno zainteresované osoby 1/0, , dědicem jedné poloviny nemovitostí zapsaných na LV číslo , hodnota, v k. ú. , adresa, na , Anonymizováno, a dále nemovitostí zapsaných na LV , Anonymizováno, také v k. ú. , adresa, na , Anonymizováno, . Pro případ, že by , Jméno zainteresované osoby 1/0, z jakéhokoliv důvodu nedědil, ustanovila svého vnuka , jméno FO, , narozeného , datum, , dědicem shora uvedeného majetku. Současně v článku II. vydědila svou dceru , Jméno zainteresované osoby 0/0, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, . b) občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. v platném znění. Důvodem je, že dcera o zůstavitelku neprojevuje žádný zájem, nezdraví se s ní, nestýkají se a neprojevuje o zůstavitelku zájem, který by jako potomek projevovat měla. V souladu s ustanovením § 469 a odst. 2 občanského zákoníku v platném znění vztáhla důsledky tohoto vydědění i na všechny děti své dcery , jméno FO, . V článku III. je pak uvedeno, že v souladu se zákonem č. 89/2012 § 1646 odst. 1 písm. b) vyděďuje shora citovanou dceru , jméno FO, ze stejných důvodů, které jsou uvedeny v článku druhém. Z usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vydaného pověřeným soudním komisařem , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem v , Anonymizováno, , ve věci řízení o pozůstalosti po , jméno FO, , se zanecháním závěti, konaného za účasti pozůstalého manžela, závětního dědic