§ 1646 občanský zákoník – Vydědění
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 1646 občanského zákoníku stanovuje, za jakých zákonem vymezených podmínek může zůstavitel vydědit nepominutelného dědice, tedy ho zcela nebo částečně zbavit práva na povinný díl. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, pokud mu tento neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, neprojevoval o něj opravdový zájem, byl odsouzen za trestný čin svědčící o zvrhlé povaze, nebo vede trvale nezřízený život. (§ 1646 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Vydědění
- Týká se: zůstavitel, dědic
- Judikatura: na § 1646 odkazuje 21 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Vydědění“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který
a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi,
b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl,
c) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo
d) vede trvale nezřízený život.
(2) Zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědice, který je nezpůsobilý dědit, a proto je z dědického práva vyloučen.
(3) Přežije-li vyděděný potomek zůstavitele, nedědí ani potomci vyděděného potomka, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli. Nedožije-li se vyděděný potomek smrti zůstavitele, pak jeho potomci dědí vyjma těch, kteří jsou samostatně vyloučeni z práva dědického.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, pokud mu tento neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, neprojevoval o něj opravdový zájem, byl odsouzen za trestný čin svědčící o zvrhlé povaze, nebo vede trvale nezřízený život.
- Vydědit lze i nepominutelného dědice, který je nezpůsobilý dědit, a proto je z dědického práva vyloučen.
- Pokud vyděděný potomek přežije zůstavitele, nedědí ani jeho potomci, ledaže zůstavitel výslovně projeví jinou vůli.
- Pokud se vyděděný potomek nedožije smrti zůstavitele, dědí jeho potomci, s výjimkou těch, kteří jsou sami vyloučeni z dědického práva.
Na co si dát pozor
- Vydědění musí být založeno na zákonem vymezených důvodech.
- Důsledky vydědění se mohou vztahovat i na potomky vyděděného, pokud zůstavitel neprojeví jinou vůli.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1646
Jak soudy aplikují § 1646
Soud prvního stupně podle § 1646 odst. 2 o. z. nicméně dovodil, že zůstavitel chtěl vydědit taktéž nenarozené děti vyděděné.
Podle ustanovení § 1646 odst. 1 o. z. lze ze zákonných důvodů nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit.
Touto listinou ustanovil dědičkou svého majetku žalovanou (a za náhradní dědice povolal její děti D. B. a F. M.) a vydědil žalobce podle ustanovení § 1646 odst. 1 písm. b) o. z. s odůvodněním, že o něj „neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl“, že „když byl malý, jeho matka“ zůstaviteli „bránila, aby se s ním stýkal“, a že „on sám se nikdy nesnažil“ se zůstavitelem „navázat kontakt“.
Návody
Právní otázky
Související
§ 469a Vydědění (Občanský zákoník)§ 469a „Vydědění (Zákon, kterým se mění a doplňuje občansk)§ 469a (Zákon, kterým se mění, doplňuje a upravu)§ 79 (Vyhláška ministerstva spravedlnosti Česk)§ 873 (Občanský zákoník)