4 C 75/2016-645 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za období od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná vyhlásila v roce , Anonymizováno, veřejnou zakázku - výběrové řízení na dodavatele stavby pro projekt „snížení energetické náročnosti objektu , právnická osoba, v obci , adresa, včetně výměny zdroje vytápění“ bez evidenčního čísla. Předpokládaná hodnota této veřejné zakázky byla ve výši , částka, bez DPH, jednalo se tedy o tzv. veřejnou zakázku malého rozsahu, která byla zadávána mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Žalobkyně byla jedním z uchazečů uvedeného výběrového řízení. Písemnou výzvou ze dne , datum, byli uchazeči vyzváni k podání svých nabídek včetně zadávací dokumentace a pokynů pro zpracování nabídky. Žalobkyně svou nabídku předložila dne , datum, . Dne , datum, bylo žalobkyni doručeno oznámení rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky ze dne , datum, a následně dne , datum, byla žalobkyně vyzvána k podpisu příslušené smlouvy. Žalobkyně měla za to, že dojde k podpisu smlouvy, neboť nic nenasvědčovalo o opaku. Žalobkyně výzvě vyhověla a dne , datum, smlouvu předložila k rukám starosty pana , jméno FO, na jednání v pobočce , právnická osoba, , adresa, a byla připravena smlouvu uzavřít, avšak ze strany zástupců žalované nebyla poskytnuta součinnost. Ještě dne , datum, byla žalobkyně ujišťována, že dojde k podpisu smlouvy, avšak dne , datum, žalovaná jako zadavatelka veřejné zakázky rozhodla o zrušení zadávacího řízení na dodavatele s odkazem na ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do , datum, (dále jen „ZVZ“). Podle žalobkyně žalovaná jako zadavatelka jednala v tomto případě v rozporu se zákonem, a svým jednáním zavdala příčinu pro uplatnění tzv. předsmluvní odpovědnosti podle ustanovení § 1729 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Pokud jde o žalovanou částku, tato představuje předpokládaný ušlý zisk ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % z nabídkové ceny stanovené dle ceníku RTS z takto neuzavřené smlouvy. Žalobkyně dále uvedla, že s ohledem na tento kontraktační proces, odmítla další zakázku ve výši cca , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, milionu Kč, která by se termínově kryla se zakázkou pro žalovanou. Následně v průběhu řízení žalobkyně doplnila svá tvrzení ohledně výše ušlého zisku. S ohledem na předložený znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , znalce v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se zvláštní specializací pro odhady nemovitostí a pro obor stavebnictví, odvětví stavby obytné a průmyslové, který stanovil obvyklou cenu stavebních prací na předmětné stavbě na částku , částka, bez DPH a obvyklý zisk z takovéto zakázky na částku , částka, , žalobkyně uvedla, že v případě této konkrétní zakázky je třeba k výši obvyklého zisku v obdobných případech ve výši 6,5 %, tj. , částka, (v případě zisku dle znalce , částka, ) připočíst ještě ušlý zisk, který by žalobkyně prokazatelně získala v rámci svých subdodávek, jež si pro předmětné výběrové řízení zajistila. Konkrétní nabídky subdodavatelů , jméno FO, s.r.o. a , právnická osoba, . byla do výběrového řízení navýšeny o plánovaný zisk žalobkyně, který je vyšší, než znalcem určených 6,5 %. Tento rozdíl činí , částka, a žalobkyně jej také uplatňuje v tomto řízení. K zisku ve výši 6,5 %, tj. , částka, , je třeba připočíst částku , částka, , a ušlý zisk žalobkyně tak činí minimálně částku , částka, , proto žalobkyně setrvala na své žalobě v plném rozsahu.Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Argumentovala tím, že ve výzvě adresované uchazečům k podání nabídek do výběrového řízení ze dne , datum, (na první straně) uvedla, že pokud je ve výzvě odkazováno na zákon č. 137/2006 Sb., tak se jedná o podpůrný krok, čímž žalobkyně projevila vůli, aby výběrové řízení proběhlo v režimu, který odpovídá některým ustanovením tohoto zákona, na který je ve výzvě odkazováno. Žalovaná si ve výzvě k podání nabídek ze dne , datum, vyhradila právo zrušit zadávací řízení dle § 84 ZVZ. Podle § 84 odst. 4 ZVZ je zadavatel oprávněn zrušit jednací řízení bez uveřejnění nebo řízení na základě rámcové smlouvy do doby uzavření smlouvy. Žalovaná odkazuje na komentář k tomuto ustanovení, podle kterého je ve zmiňovaných případech zadavatel oprávněn řízení zrušit do okamžiku uzavření smlouvy zcela bez uvedení jakýchkoliv důvodů či zákonných předpokladů. Žalovaná tak nebyla povinna své rozhodnutí o zrušení výběrového řízení ze dne , datum, odůvodňovat, přesto jako důvod zrušení v tomto případě uvádí, že nabídka žalobkyně výrazně převyšuje žalovanou předpokládanou hodnotu díla. Skutečnost, že žalovaná neodkazuje na § 84 odst. 4 ZVZ není právně významná. Dále žalovaná odkázala na ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) a e) ZVZ, a uvádí, že za důvod hodný zvláštního zřetele, pro který mohla zrušit výběrové řízení, považuje skutečnost, že nabídka žalobkyně převýšila předpokládanou hodnotu díla (, částka, bez DPH) o částku ve výši cca , částka, bez DPH, což odpovídá , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % předpokládané hodnoty díla. Za této situace se uzavření smlouvy nemohlo jevit pravděpodobným. Proto navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout. Následně žalovaná v průběhu řízení neměla vůči samotnému výše uvedenému posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, výhrady. Pokud jde o výši ušlého zisku, odkázala na tento posudek a uvedla, že s provizemi od subdodavatelů nelze jako se ziskem počítat. Zásadně však uvedla, že nesouhlasí s názorem obsaženým v níže uvedeném usnesení odvolacího soudu, že porušila předsmluvní povinnost a odpovídá za škodu. Podle přesvědčení žalované nelze věc posuzovat podle zákona o veřejných zakázkách, neboť šlo o zakázku malého rozsahu, na kterou tento zákon nedopadá. Žalovaná si v zadávacím řízení vymínila možnost zrušit zakázku bez uvedení důvodu. Za této situace tak mohla učinit až do skončení zadávacího řízení, kdy toto končí uzavřením smlouvy. K uzavření smlouvy však nedošlo, proto byla žalovaná oprávněna řízení zrušit.V této věci zdejší soud rozhodl již dvakrát, naposledy rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým žalobu co do částky , částka, a co do zákonného úroku z prodlení z této částky za období od , datum, do zaplacení zamítl (výrok I.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyní částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za období od , datum, do zaplacení (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky (výrok III.). Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání do výroku III. a žalovaná do výroků II. a III. Výrok I. nebyl odvoláním napaden a nabyl právní moci dne , datum, .Krajský soud v Brně svým rozsudkem ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , výše uvedený rozsudek zdejšího soudu ve výroku II. potvrdil (výrok I.), ve výroku III. o nákladech řízení před soudem prvního stupně mezi účastníky změnil (výrok II.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III.).K dovolání žalované následně Nejvyšší soud rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , posledně uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně a výše uvedený rozsudek zdejšího soudu ve výrocích II. a III. zrušil. Dovolací soud odkázal na svoji dřívější judikaturu (rozsudek Nejvyššího sudu ze dne , datum, , čj. , spisová značka, ) a konstatoval, že vstoupí-li určitá osoba do kontraktačního procesu s obcí, musí si být vědoma zákonných požadavků na majetkoprávní jednání obce. Při posuzování, zda se spolukontrahentovi mohlo jevit uzavření smlouvy jako vysoce pravděpodobné a mohl mít důvodné očekávání v uzavření smlouvy, je tak možné přihlížet i k tomu, zda postup obce jako potenciálního smluvního partnera odpovídal zákonným požadavkům na nakládaní s majetkem obce, četně toho, byl-li v kontextu dané situace udělen či byl-li alespoň očekávatelný souhlas orgánů vyžadovaný k příslušné majetkové transakci (tedy zastupitelstva obce v případech podle § 85 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v rozhodném znění, tedy před novelou č. 24/2015 Sb., (dále též jen „OZř“), případně rady obce podle § 102 OZř). Probíhají-li smluvní jednání způsobem vyhovujícím zákonu o obcích a vyslovení souhlasu se smlouvou lze mít za očekávatelné i z pohledu příslušných orgánů obce, pan není důvod slevovat z ochrany druhé smluvní strany a upírat jí důvodné očekávaní uzavření smlouvy, a to ani s ohledem na obměnu osob v orgánech obce v návaznosti na komunální volby. Smlouva, která vyžaduje schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, je bez tohoto schválení neplatná. Nelze-li schválení očekávat, nemůže být osoba jednající s obcí v dobré víře v (platné) uzavření smlouvy. Podle dovolacího soudu soud prvního stupně i odvolací soud v souladu s těmito závěry nepostupovaly. Byť žalovaná v průběhu řízení namítala, že smlouva nebyla schválena orgány obce, soudy se tím, zda schválení bylo potřebné, zda k němu došlo, popř. zda je žalobkyně mohla alespoň očekávat