5 C 248/2022-31 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se návrhem ze dne 31. 10. 2022, doručeným soudu téhož dne, domáhal vůči žalované zaplacení částky ve výši 46.884 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 13 % ročně od 5. 5. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tak, že v odběrném místě [adresa žalované] žalovaná neoprávněně odebírala elektřinu ve smyslu § 51 zákona č. 458/2000 Sb. Žalobce proto provedl vyúčtování náhrady škody za tento neoprávněný odběr za období od 14. 10. 2020 do 19. 8. 2021 a žalované vyúčtoval fakturou [číslo] částku celkem 46.884 Kč, splatnou do 14 dní ode dne vystavení faktury, tj. do 4. 5. 2022. Žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila ani na základě upomínky, a proto se ode dne následujícího po splatnosti dostala do prodlení, kdy žalobce od tohoto dne požaduje úrok z prodlení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne 19. 8. 2021 soud zjistil, že u žalované coby odběratelky byl zjištěn bezesmluvní neoprávněný odběr elektrické energie na odběrném místě [adresa žalované] v důsledku ukončení smlouvy ke dni 13. 10. 2020, přičemž ještě téhož dne, tj. 19. 8. 2021 byl tento odběr elektřiny přerušen a zaplombován, bezesmluvní elektroměr však nebyl odstraněn a demontován v důsledku nepřístupnosti odběrného místa a nepřítomnosti žádné osoby v předmětném domě. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne 4. 11. 2021 soud zjistil, že v odběrném místě [adresa žalované] byl v tento den za přítomnosti žalované odstraněn a demontován bezesmluvní elektroměr. Ze stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny soud zjistil, že žalovaná na adrese odběrného místa [adresa žalované], spotřebovala v období od 14. 10. 2020 do 19. 8. 2021 6,777 MWh elektřiny, a to neoprávněně bez uzavřené smlouvy (smlouva byla ukončena 13. 10. 2020), přičemž náhrada škody za toto činí 33.503,17 Kč. Ze stanovení výše oprávněných nákladů v souvislosti s neoprávněným odběrem elektřiny žalovanou soud zjistil, že tyto byly vyčísleny na celkem 5.244 Kč. Z faktury vystavené dne 20. 4. 2022 soud zjistil, že tato byla vystavena na částku 38.747,17 Kč, a dále 21 % DPH ve výši 8.136,91 Kč, tedy částku v celkové výši 46.884 Kč (po zaokrouhlení), se splatností dne 4. 5. 2022, a to jako náhrada za neoprávněný odběr elektřiny z distribuční soustavy na adrese: [adresa žalované], za období od 14. 10. 2020 do 19. 8. 2021. Z upozornění na nepřijatou platbu ze dne 11. 5. 2022 soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval k úhradě pohledávky ve výši 46.884 Kč za neoprávněný odběr elektřiny, se splatností do 21. 5. 2022. Z výzvy k úhradě ze dne 26. 5. 2022 soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval k úhradě pohledávky ve výši 46.884 Kč za neoprávněný odběr elektřiny, se splatností do 5. 6. 2022, a současně ji upozornil na důsledky jejího neuhrazení, včetně možnosti soudního vymáhání. Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl (§ 51 odst. 1 písm. a zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, dále„ energetický zákon“). Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje (§ 51 odst. 2 energetického zákona). Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny (§ 51 odst. 3 energetického zákona). Při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny (§ 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.). Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále„ o. z.“). Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Na základě provedeného dokazování ve spojení s citovanými ustanoveními dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce jakožto držitel licence na distribuci elektřiny zjistil, že žalovaná na výše uvedeném odběrném místě neoprávněně odebírala elektřinu bez právního titulu, čímž naplnila skutkovou podstatu neoprávněného odběru elektřiny bez právního důvodu dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona. Žalobce žalované vyúčtoval náhradu za neoprávněný odběr elektřiny, respektive škodu vzniklou tímto neoprávněným odběrem elektřiny v celkové výši 46.884 Kč. V řízení přitom vyšlo najevo, že žalovaná vyfakturovanou náhradu žalobci ve lhůtě splatnosti neuhradila, a to ani na základě následných výzev k úhradě. Žalovaná do řízení ničeho nevnesla, nárok uplatněný žalobcem nikterak nerozporovala, ani neoznačila a nedoložila žádné důkazy. Žalovaná se tak z důvodu neuhrazení faktury řádně a včas, splatné dne 4. 5. 2022, dostala dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení, čímž žalobci vznikl v souladu s § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soudu je pak z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení 5. 5. 2022 činila repo sazba České národní banky 3,75 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 46.884 Kč ode dne 5. 5. 2022 do zaplacení, který mu byl soudem přiznán, jak je uvedeno v bodě I. výroku rozsudku shora. Žalobce se v žalobě dožadoval přiznání úroku z prodlení ve výši 13 % ročně, tedy nad rámec zákonem stanovené sazby, a proto soud žalobu ve zbývající části přiznání úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 46.884 Kč ode dne 5. 5. 2022 do zaplacení zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný, a má proto vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Ta je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 2.345 Kč, a dále náklady za dva úkony dle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 1 dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění a návrh ve věci samé) po 100 Kč za úkon, tedy celkem ve výši 200 Kč, a to ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak uvedená náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobci, činí částku 2.545 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a to do tří dnů od právní moci rozsudku.