5 C 82/2023-38 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne 6. 12. 2022, domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 130.027,81 Kč s příslušenstvím – zákonným úrokem z prodlení z částky 130.027,81 Kč od 8. 7. 2022 do zaplacení ve výši 15 %. Žalobu odůvodnil tak, že v odběrném místě [číslo] na adrese [adresa žalované], 2. žalovaná neoprávněně odebírala plyn ve smyslu § 74 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon, dále jen e. z.). Žalobce proto provedl vyúčtování náhrady škody dle § 74 odst. 7 e. z. za tento neoprávněný odběr za období od 29. 4. 2021 do 21. 6. 2022 a žalované vyúčtoval fakturou [číslo] částku celkem 130.027,81 Kč, splatnou do 7. 7. 2022. Žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila ani na základě upomínky, a proto se ode dne následujícího po splatnosti dostala do prodlení, kdy žalobce od tohoto dne požaduje úrok z prodlení. Předžalobní výzvou ze dne 23. 11. 2022 vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná z této částky ničeho neuhradila. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná. 4. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 5. Z žádosti o ukončení distribuce plynu do odběrného místa [číslo], zákazník [celé jméno žalované], na adrese [adresa žalované], soud zjistil, že dne 15. 4. 2021 byl podán požadavek obchodníka s plynem, [právnická osoba], a.s., na ukončení distribuce plynu do odběrného místa shora z důvodu nezajištěné dodávky, s požadovaným datem ukončení 28. 4. 2021. Požadované datum ukončení je posledním dnem platnosti smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi obchodníkem s plynem a zákazníkem. Žalobce se následně neúspěšně pokusil o demontáž plynoměru osazeného v odběrném místě shora z důvodu nepřístupného měřidla, a proto nastal v souladu s Řádem provozovatele distribuční soustavy a § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem, účinek ukončení dodávky plynu ke dni 28. 4. 2021. 6. Z oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu ze dne 14. 5. 2021 a z podacího archu z téhož dne soud zjistil, že tímto oznámením žalobce vyrozuměl žalovanou, že další distribuce plynu v odběrném místě shora bude počínaje dnem 29. 4. 2021 do dne provedení skutečné demontáže plynoměru kvalifikována jako neoprávněná distribuce plynu dle § 74 odst. 4 písm. a) a c) e. z. a že množství plynu, spotřebované za dobu neoprávněné distribuce, je škodou, kterou bude třeba uhradit žalobci. 7. Z protokolu o úkonu sp. zn. [spisová značka], sepsaného [exekutorský úřad] – [anonymizováno], soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dne 21. 6. 2022, a z listiny z téhož dne Demontáž – měřený neoprávněný odběr, servisní zakázka [číslo] soud zjistil, že dne 21. 6. 2022 byl v odběrném místě [ulice a číslo], [obec], za nepřítomnosti žalované, odstraněn a demontován bezesmluvní plynoměr. 8. Z faktury vystavené dne 23. 6. 2022 žalobcem soud zjistil, že tato byla vystavena na částku 107.461 Kč, a dále 21 % DPH ve výši 22.566,81 Kč, tedy částku v celkové výši 130.027,81 Kč, se splatností dne 7. 7. 2022, a to jako vyúčtování za neoprávněnou distribuci případně neoprávněný odběr plynu v odběrném místě shora, za období od 29. 4. 2021 do 21. 6. 2022. 9. Z upomínky II ze dne 4. 8. 2022 a podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval k úhradě pohledávky ve výši 130.027,81 Kč dle faktury shora do deseti dnů od vystavení upomínky. 10. Z výzvy k úhradě pohledávky ze dne 23. 11. 2022 a podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě pohledávky za neoprávněný odběr plynu shora, spolu s úhradou nákladů za právní zastoupení, a současně ji upozornil na důsledky jejího neuhrazení, včetně možnosti soudního vymáhání. 11. Neoprávněným odběrem plynu v odběrném místě je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl (§ 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, dále jen e. z.). 12. Neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu se zakazuje (§ 74 odst. 6 e. z.). 13. Při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu (§ 74 odst. 7 e. z.). 14. Při neoprávněné přepravě plynu, neoprávněné distribuci plynu nebo uskladnění plynu je osoba, která neoprávněně využívá službu přepravy plynu, službu distribuční soustavy nebo uskladnění plynu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu (§ 74 odst. 8 e. z.). 15. Při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu (§ 9 odst. 1 vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu). 16. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.). 17. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále„ o. z.“). Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 18. Na základě provedeného dokazování ve spojení s citovanými ustanoveními dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce jakožto držitel licence na distribuci plynu zjistil, že žalovaná na výše uvedeném odběrném místě neoprávněně odebírala plyn bez právního titulu, čímž naplnila skutkovou podstatu neoprávněného odběru plynu bez právního důvodu dle § 74 odst. 1 písm. a) energetického zákona. Žalobce žalované vyúčtoval náhradu za neoprávněný odběr plynu, respektive škodu vzniklou tímto neoprávněným odběrem plynu v celkové výši 130.027,81 Kč. V řízení přitom vyšlo najevo, že žalovaná vyfakturovanou náhradu žalobci ve lhůtě splatnosti neuhradila, a to ani na základě následných výzev k úhradě. Žalovaná do řízení ničeho nevnesla, nárok uplatněný žalobcem nikterak nerozporovala, ani neoznačila a nedoložila žádné důkazy. Žalovaná se tak z důvodu neuhrazení řádně a včas faktury, splatné dne 7. 7. 2022, dostala dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení, čímž žalobci vznikl v souladu s § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soudu je pak z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení 8. 7. 2022 činila repo sazba České národní banky 7 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 130.027,81 Kč ode dne 8. 7. 2022 do zaplacení. 19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný, a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Tyto náklady sestávají z nákladů na právní zastoupení advokátem, kdy odměna advokáta činí 6.340 Kč za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále „a. t.“ (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé), tedy za 2 úkony právní služby částku 12.680 Kč, a částku 3.170 Kč za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. (jednoduchá výzva k plnění), tedy celkem částku 15.850 Kč. K přiznané odměně za tři úkony právní služby shora pak právnímu zástupci žalobkyně náleží hotové výdaje advokáta ve výši celkem 900 Kč za uvedené 3 úkony právní služby po 300 Kč za úkon dle § 13 odst. 4 a. t., a dále 21 % DPH z odměny a náhrad advokáta shora, tj. z částky 16.750 Kč, což činí částku ve výši 3.517,50 Kč. Dále žalobci náleží náhrada za zaplac