6 C 135/2022-70 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum], ve znění doplnění ze dne [datum], domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 50.000 Kč spolu s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 50.000 Kč od [datum] do zaplacení a dále požadoval zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50.000 Kč od [datum] do zaplacení. Nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru až do výše úvěrového limitu 10.000 Kč s možností opakovaného čerpání a dne [datum] byl uzavřen Dodatek ke smlouvě o revolvingovém úvěru, na jehož základě byl navýšen úvěrový limit na částku 50.000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 16,9 % ročně. Dále byla sjednána povinnost žalované platit poplatek za každé čerpání úvěru ve výši 50 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. 500 Kč. Žalovaná neplnila své smluvní závazky, když řádně a včas nesplácela, čímž se dostala do prodlení a právní předchůdce žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Jistina ke dni zesplatnění byla ve výši 50.000 Kč. Původní věřitel postoupil pohledávku dne [datum] na společnost [právnická osoba], IČ: [číslo], která v průběhu řízení zanikla dne [datum] bez likvidace v důsledku fúze sloučením se současným žalobcem. O procením nástupnictví bylo rozhodnuto usnesením ze dne 16. 11. 2022, č. j. [číslo jednací]. 2. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila. 3. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, soud, podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších (dále jen„ o. s. ř.“), věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 5. Z listiny označené jako„ Smlouva o revolvingovém úvěru“ ze dne [datum] a z„ Dodatku ke smlouvě o revolvingovém úvěru“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že tyto byly uzavřeny mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Předmětem smluv byl závazek právního předchůdce žalobce poskytnou žalované revolvingový úvěr do výše úvěrového limitu 50.000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úroky v rámci měsíčních splátek ve výši 1.500 Kč. Z přehledu čerpání a splácení má soud za prokázanou výši dlužné částky. Z výpisů z bankovního účtu žalované má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce před poskytnutím finančních prostředků zkoumal schopnost žalované úvěr splácet, neboť z výpisů jsou patrny platební transakce žalované, a to jak v oblasti příjmů, tak výdajů. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] a oznámení o postoupení ze dne [datum] má soud za prokázané, že pohledávka přešla na původního žalobce – společnost [právnická osoba] Z předžalobní upomínky ze dne [datum] pak vyplývá, že právní předchůdce žalobce před podáním žaloby vyzýval žalovanou k zaplacení dlužné částky. 6. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ust. § 1968 věta prvá téhož zákona dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 8. Podle ust. § 1970 téhož zákona po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi právním předchůdcem žalobcem coby úvěrujícím a žalovanou coby úvěrovanou byla dne [datum] uzavřena platná smlouva o revolvingovém úvěru ve znění dodatku ke smlouvě ze dne [datum] v souladu s ust. § 2395 občanského zákoníku, na základě níž žalobce poskytl žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 10.000 Kč, který byla navýšen na 50.000 Kč. Měsíční splátka měla být ve výši 1.500 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaná poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácla, vznikla jí povinnost zaplatit nejen dlužnou jistinu, ale i smluvní úroky a úroky zákonné, tak jak je popsáno shora, a proto soud žalobě ve výroku I. zcela vyhověl. 10. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Soud přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení celkem částku 4.178 Kč. Tato částka zahrnuje odměnu advokáta ve výši 1.500 Kč (3x odměna po 500 Kč dle §14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (3x náhrada po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, spočívající v převzetí věci, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky); a z těchto všech částek 21% DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. v celkové výši 378 Kč a žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že žalobci, resp. právnímu zástupci, nepřiznal právo na náhradu nákladů za podání ze dne [datum] obsahující doplnění skutkových tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované, neboť tento úkon soud neshledal účelně vynaloženým, když tvrzení v něm obsažená měla být součástí samotného návrhu.