7 C 128/2022-71 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobci se žalobou doručenou soudu dne 31. 5. 2022 domáhali určení, že jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] (dále jen„ Pozemek“), a to každý v rozsahu ideální 1/2. Žalobci odůvodnili žalobu tím, že jsou zapsáni jako podíloví spoluvlastníci Pozemku, každý z nich s podílem ideální 1/2. Žalobci nabyli vlastnické právo k Pozemku na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s právním účinkem vkladu práva ke dni [datum]. Na listu vlastnictví [číslo] jsou dále vedeni jako vlastníci či jiní oprávnění žalovaný 1. a [celé jméno žalované], kteří dle zápisu mají Pozemek ve společném jmění manželů. Vzhledem k tomu, že žalovaný 1. měl dvě manželky se jménem [jméno], žalovali žalobci z důvodu právní jistoty obě manželky žalovaného 1. Dopisem ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo], byli žalobci vyrozuměni katastrem nemovitostí o tom, že v souvislosti se zpracováním obnovy katastrálního operátu, přepracováním k. ú. [obec], bylo zjištěno, že k Pozemku je zapsáno vlastnické právo svědčící ve prospěch různých vlastníků. Nejedná se o chybu v katastru nemovitostí, kterou může odstranit katastrální úřad, a proto je tento nesoulad třeba odstranit návrhem na vklad, jehož přílohou bude pravomocné rozhodnutí soudu. Na jednání konaném dne 22. 2. 2023 vzali žalobci žalobu zpět ve vztahu k žalované 3., neboť bylo prokázáno, že v době nabytí vlastnického práva žalovanými nebyla manželkou žalovaného 1. 2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. 3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, konkrétně výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] prokazujícím stav evidovaný ke dni 3. 2. 2022, darovací smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene, výpisem z evidence nemovitostí [list vlastnictví] ze dne [datum], informacemi o pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], informacemi o řízení č. [anonymizováno] [číslo], vyrozuměním o duplicitním zápisu vlastnictví s výzvou na určení vlastnického vztahu ze dne [datum], úmrtním listem žalovaného 1. ze dne [datum], úmrtním listem žalované 2. ze dne [datum], úmrtním listem [celé jméno žalovaného], narozeného [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], oddacím listem ze dne [datum], dědickým spisem – [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [spisová značka], listem vlastnictví [číslo] návrhem přídělu ze dne [datum], neměřickým záznamem, výkazem údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách a výkazem dosavadního a nového stavu katastru nemovitostí, z nichž zjistil následující skutkový stav. 4. Žalobce a) a žalobkyně b) jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako podíloví spoluvlastníci, každý se spoluvlastnickým podílem o velikosti ideální 1/2, pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], který nabyli do podílového spoluvlastnictví od [jméno a příjmení], [rodné číslo], na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. Současně jsou však v katastru nemovitostí jako vlastníci Pozemku zapsáni žalovaný 1. a žalovaná 2., kteří dle zápisu v katastru nemovitostí mají pozemek ve společném jmění manželů na základě návrhu přídělu ze dne [datum]. Žalovaná 2. zemřela dne [datum], přičemž v době úmrtí byla vdaná za žalovaného 1., z čehož vyplývá, že žalovaná 3. nemohla nabýt Pozemek spolu s žalovaným 1. do společného jmění manželů, neboť v době nabytí vlastnického práva k Pozemku žalovanými nebyla manželkou žalovaného 1. Dále bylo zjištěno, že Pozemek nebyl předmětem dědického řízení po žalovaném 1. ani žalované 2., a vlastnické právo k Pozemku tak nepřešlo na žádného jejich právního nástupce. 5. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 6. Podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 7. Vzhledem k tomu, že žalobci vzali žalobu ve vztahu k žalované 3. zpět, neboť v průběhu řízení bylo prokázáno, že v době nabytí vlastnického práva žalovanými nebyla manželkou žalovaného 1., soud řízení ve vztahu k žalované 3. výrokem II. tohoto rozsudku zastavil. 8. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobci předloženými listinnými důkazy prokázali platné nabytí vlastnického práva k Pozemku na základě darovací smlouvy a prokázali i naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k Pozemku, neboť jen na základě návrhu na vklad, jehož přílohou bude pravomocné rozhodnutí soudu, je možné odstranit duplicitní zápis vlastnického práva k Pozemku a tím uvést zápis do katastru nemovitostí do souladu se skutečným právním stavem. Z provedených listinných důkazů vyplývá, že jedinými skutečnými vlastníky Pozemku jsou žalobce a) a žalobkyně b), kteří Pozemek nabyli od [jméno a příjmení], [rodné číslo], na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene s právními účinky vkladu práva ke dni [datum] do podílového spoluvlastnictví, přičemž každý z nich je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/2. Soud proto s ohledem na výše uvedené žalobě ve výroku I. tohoto rozsudku zcela vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 150 o. s. ř., neboť žalobci sice byli v řízení zcela úspěšní, vzhledem k tomu, že však všichni žalovaní již zemřeli, neměl by žalobcům náhradu nákladů řízení kdo hradit. Na straně žalovaných jsou tedy dány důvody hodné zvláštního zřetele, pro které lze náhradu nákladů řízení výjimečně nepřiznat. Z tohoto důvodu rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.