7 C 229/2022-22 — Okresní soud v Břeclavi

1. Manžel se návrhem doručeným soudu dne 12. 10. 2022, ke kterému se manželka svým písemným prohlášením připojila, domáhal rozvodu manželství. Návrh odůvodnil tím, že manželství bylo uzavřeno v roce 2011 po dlouhodobé známosti a zpočátku bylo harmonické a plnilo svou funkci. V průběhu let se však z partnerství vytrácelo vzájemné porozumění a mezi manžely vznikaly zásadní rozpory a neshody, které postupně gradovaly jak co do závažnosti, tak do frekvence. Příčinu rozvratu manželství spatřoval manžel v rozdílném vnímání fungování rodiny. To také pomalu vygradovalo v postupné odcizení obou manželů a postupnou ztrátu důvěry. 2. Z výpovědi manžela bylo zjištěno, že zpočátku bylo manželství spokojené, v době covidu se vzájemné vztahy zhoršily, nikam nemohli chodit, děti byly zavřené doma. Měli„ ponorku“ a dalším důvodem byla další osoba v jejich vztahu na straně manželky. Společnou domácnost nevedou od [časové období] [rok] O obnovu manželského soužití nemá zájem. 3. Z výpovědi manželky bylo zjištěno, že průběh manželství byl dobrý, pak nastala krize v době covidu. V době covidu chodila do práce, proto měla možnost navázat známost s jinou osobou. Společnou domácnost nevedou od [časové období] [rok] O obnovu manželského soužití nemá zájem. 4. Po provedeném dokazování a na základě shodných skutkových tvrzení obou účastníků vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Z oddacího listu vystaveného dne [datum] [stát. instituce] má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [den uzavření manželství] před [místo uzavření manželství]. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků bylo prokázáno, že z manželství účastníků se narodily tři děti, a to [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [datum narození], [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [datum narození], a [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [datum narození]. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků soud dále zjistil, že účastníci více než šest měsíců nevedou společnou domácnost a nemají zájem o obnovu manželského soužití. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků soud dále zjistil, že příčinou rozvratu manželství bylo postupné a vzájemné odcizení účastníků a nevěra manželky. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabyly právní moci dne [datum] a [datum], má pak soud za prokázané, že bylo soudem rozhodnuto o svěření do péče, určení výživného a úpravě styku s nezletilými dětmi účastníků pro dobu po rozvodu. Z dohody o vypořádání společného jmění ze dne 7. 9. 2022 bylo prokázáno, že účastníci si upravili pro dobu po rozvodu své vzájemné majetkové vztahy, včetně uspořádání vztahů týkajících se bydlení a výživného. 5. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 6. Podle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 7. Z výše uvedeného vyplývá, že byly splněny všechny podmínky pro to, aby soud manželství účastníků rozvedl. Soud považuje soužití manželů za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené a nelze tedy očekávat jeho obnovení. Současně bylo soudem rozhodnuto o svěření do péče, určení výživného a úpravě styku s nezletilými dětmi účastníků pro dobu po rozvodu. Účastníci se rovněž shodli na příčině rozvratu manželství, za kterou považovali vzájemné odcizení a nevěru manželky. Vzhledem k tomu, že se manželka k návrhu manžela na rozvod připojila, soud další příčiny rozvratu manželství účastníků nezjišťoval a manželství účastníků rozvedl. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), podle něhož účastníci v řízeních o rozvod manželství zásadně nemají právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku.