7 C 229/2023-27 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 26. 1. 2023 domáhal zaplacení částky ve výši 14 986 Kč. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že dne 22. 9. 2020 uzavřel s žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč s tím, že část peněžních prostředků ve výši 2 500 Kč převedl žalobce na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátit ve 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč splatných vždy do 20. dne v měsíci počínaje dnem 20. 10. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný splátky úvěru řádně a včas nesplácel, zaslal mu žalobce výzvu k úhradě dlužné částky. Jelikož žalovaný přes opakované upomínky a výzvy žalobce dlužnou částku nezaplatil, byl celý úvěr včetně příslušenství zesplatněn. Žalobce následně podal vůči žalovanému u příslušného soudu žalobu, přičemž ve věci byl vydán rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. V důsledku prodlení vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobci rovněž smluvní pokutu v celkové výši 14 986 Kč představující smluvní pokutu z částky 31 551 Kč za období od 3. 2. 2021 do 24. 5. 2022, která nebyla žalována v původním řízení. Žalovaný smluvní pokutu přes výzvu žalobce nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti. 4. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobci částku v celkové výši 42 000 Kč, která zahrnovala vedle úvěru i úrok z úvěru ve výši 21,05 % ročně, ve 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč splatných vždy do 20. dne v měsíci počínaje dnem 20. 1. 2024. V čl. IV. odst. 2 písm. b) Smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru. 5. Z přílohy č. 1 – úvěrové podmínky platné od 1. 10. 2019 (dále jen„ ÚP“) bylo zjištěno, že podle čl. 12 odst. 12.2 ÚP byl žalobce oprávněn odstoupit od Smlouvy a požadovat splacení dlužné částky ke dni účinnosti odstoupení od Smlouvy v případě, že je žalovaný v prodlení s placením měsíční splátky a zároveň byl ze strany žalobce vyzván k úhradě dlužných částek s lhůtou k jejich úhradě delší než 30 dnů. 6. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 30. 9. 2020 má soud za prokázané, že žalobce dne 30. 9. 2020 převedl ze svého účtu na účet žalovaného částku ve výši 27 500 Kč a na účet zprostředkovatele úvěru částku ve výši 2 500 Kč, čímž byl úvěr zcela vyčerpán. 7. Z bonity smlouvy [číslo] má soud za prokázané, že žalovaný se opakovaně dostával do prodlení s hrazením splátek úvěru, přičemž ke dni 22. 11. 2022 dlužil částku ve výši 31 551 Kč. 8. Ze zesplatnění pro smlouvu [číslo] výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 27. 12. 2020 ve spojení s podacím lístkem ze dne 27. 12. 2020 bylo prokázáno, že žalobce žalovanému oznámil, že vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné splátky úvěru ve lhůtách stanovených v upomínkách neuhradil, stal se dnem odeslání této výzvy celý úvěr splatným. Žalobce současně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil jej na možnost jejího vymáhání soudní cestou. 9. Z výpočtu smluvní pokuty z prodlení ve výši 0,1 % denně bylo zjištěno, že za období od 3. 2. 2021 do 24. 5. 2022 vznikl žalobci nárok na smluvní pokutu ve výši 14 986 Kč. 10. Z předžalobní výzvy ze dne 27. 12. 2022 ve spojení s podacím lístkem ze dne 27. 12. 2022 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky smluvní pokuty ve výši 14 986 Kč a upozornil jej na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. 11. Z dalších žalobcem předložených listinných důkazů, konkrétně z tabulky umoření smlouvy [číslo] z upomínek ze dne 26. 10. 2020 a 26. 11. 2020 a z přehledu odeslaných upomínek, soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí soudu ve věci samé. 12. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 13. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne 22. 9. 2020 uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet ve 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, byl celý úvěr zesplatněn dopisem ze dne 27. 12. 2020. V souladu s čl. IV. odst. 2 písm. b) Smlouvy vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobci rovněž smluvní pokutu z dlužné částky 31 551 Kč za období od 3. 2. 2021 do 24. 5. 2022 v celkové výši 14 986 Kč. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a smluvní pokutu dosud nezaplatil. 14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 16. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 17. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 2395 a násl. o. z. Podstatou smlouvy o úvěru je závazek úvěrujícího poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a závazek úvěrovaného poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě vrátit a zaplatit úroky. Žalobce jakožto úvěrující své smluvní povinnosti řádně splnil a poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný naopak své smluvní povinnosti řádně nesplnil, neboť se dostal do prodlení s hrazením sjednaných splátek úvěru, v důsledku čehož žalobce prohlásil celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovanému tím vznikla mimo jiné povinnost zaplatit žalobci v souladu s čl. IV. odst. 2 písm. b) Smlouvy a § 2048 odst. 1 o. z. smluvní pokutu ve výši 14 986 Kč, kterou však přes výzvu žalobce žalovaný dosud neuhradil. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 070,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 986 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení a podání žaloby) a z částky 150 Kč za jednoduchou výzvu k plnění ze dne 27. 12. 2022 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 050 Kč ve výši 220,50 Kč.