9 C 225/2022-33 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobkyně se po žalované domáhala částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že je držitelem licence na distribuci elektřiny a zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv a řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy. Při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa [adresa žalované] po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny, bylo pracovníky servisní firmy žalobkyně dne [datum] zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaná elektřinu odebírá. Žalobkyně za použití právních předpisů provedla vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr, včetně souvisejících činností s nápravou takto závadného stavu a tuto částku ve výši [částka] žalované vyúčtovala. Žalovaná ani přes písemnou upomínku žalobkyně dlužnou částku neuhradila. Žalobkyně kromě dlužné částky požaduje také úrok z prodlení od prvního dne prodlení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“) věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Z listinných důkazů předložených žalobkyní, ze Zápisu o provedené kontrole odběrného místa soud zjistil, že dne [datum] bylo pracovníky žalobkyně zjištěno, že na odběrném místě na adrese [adresa žalované], dochází ze strany žalované k neoprávněnému odběru elektrické energie, tím, že odběrné místo je pod napětím a žalovaná elektřinu odebírá, ačkoliv došlo k ukončení smluvního vztahu s obchodníkem. Smlouva byla ukončena [datum] se stavem měřidla VT [číslo] kWh, při demontáži dne [datum] činil stav měřidla VT [číslo] kWh. Ze Stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny – NN a Stanovení výše oprávněných nákladů bylo zjištěno, že žalovaná neoprávněně odebírala elektřinu v období od [datum] do [datum], když spotřebovala celkem [číslo] kWh elektřiny, a způsobila tak žalobkyni škodu ve výši [částka] bez daně z přidané hodnoty. Dále žalobkyni vznikly oprávněné náklady v souvislosti s činnostmi spojenými s nápravou závadného stavu ve výši [částka] bez daně z přidané hodnoty. Z Faktury (daňového dokladu) [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované za neoprávněný odběr za období od [datum] do [datum] částku ve výši [částka] a DPH ve výši [částka], tj. celkovou částku [částka], splatnou dne [datum]. Z Upozornění na nepřijatou platbu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka], a to nejpozději do [datum]. Z Výzvy k úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka] a upozornila ji na možnost jejího vymáhání soudní cestou. Podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. a), písm. b), zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění. Podle ustanovení § 16 odst. 1, odst. 2 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady výpočtem podle odstavců 3 až 6 a § 17 odst. 1 a 2. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalobkyně jakožto distributor elektřiny zjistila, že žalovaná na shora uvedeném odběrném místě neoprávněně odebírala elektřinu tím způsobem, že po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem bylo odběrné místo pod napětím a žalovaná elektřinu odebírala, čímž naplnila skutkovou podstatu neoprávněného odběru elektřiny v elektrizační soustavě ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1 písm. a), písm. b) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Žalobkyně vyúčtovala žalované škodu vzniklou neoprávněným odběrem elektřiny shora uvedenou fakturou v celkové výši [částka]. Žalovaná fakturu ve lhůtě její splatnosti nezaplatila a nijak nereagovala ani na následné výzvy žalobkyně. Nezaplacením faktury řádně a včas se žalovaná dostala do prodlení, čímž žalobkyni kromě částky [částka] za neoprávněný odběr elektřiny, vznikl také nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky [částka] od následujícího dne po splatnosti pohledávky, tj. od [datum] do zaplacení, neboť pohledávka se stala splatnou ke dni [datum], a to v souladu s ustanovením § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Náklady žalobkyně sestávají z náhrady hotových výdajů ve výši [částka] podle ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 OSŘ a podle § 89a exekučního řádu za dva úkony po [částka] spočívající v podání návrhu ve věci samé a sepsání výzvy k plnění a z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka]. Proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalované celkem [částka].