4 C 117/2024-53 — Okresní soud v Břeclavi

1) Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal po žalované zaplacení částky , částka, představující jednak dlužnou jistinu poskytnutého úvěru dle smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, mezi společností , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdce žalobce“) a žalovanou, jednak dlužnou smluvní pokutu z předmětné smlouvy ve výši , částka, a jednak dlužné úhrady za služby spojené s poskytnutým úvěrem. Dále požadoval příslušenství v podobě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem ve výši 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že na základě úvěrové smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované , částka, , které se žalovaná, spolu s úhradou za služby spojené s poskytnutým úvěrem, zavázala uhradit ve , Anonymizováno, měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když celkově uhradila pouze , částka, , a proto po ní byl právní předchůdce žalobce oprávněn požadovat i sjednanou smluvní pokutu. Mezi žalobcem a jejím právním předchůdcem byla dne , datum, uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, a to včetně příslušenství.2) Žalovaná se k žalobě i přes výzvu soudu nikterak nevyjádřila.3) Z listiny označené jako smlouva o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že byla dne , datum, žalovanou podepsána, že právní předchůdce žalobce se zavázal žalované poskytnout , částka, , které se žalovaná zavázala spolu s úrokem a úhradou za služby spojené s poskytnutým úvěrem splatit ve 14 splátkách po , částka, . Pro případ prodlení dlužníka se splátkami byla sjednána smluvní pokuta.4) Z poštovních poukázek a oznámení o přiznání dávky sociální podpory soud zjistil, že žalovaná obdržela od Úřadu práce ČR rodičovský příspěvek v září , Anonymizováno, ve výši , částka, , v říjnu , Anonymizováno, ve výši , částka, a listopadu , Anonymizováno, rovněž , částka, .5) Z žádosti o úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že je podepsána žalovanou, která uvedla, že bydlí u rodičů, že její příjem představuje rodičovský příspěvek ve výši , částka, měsíčně a že měsíční výdaje činí , částka, na bydlení a energie a , částka, na dopravu, jídlo a osobní náklady. Kolonka s počtem vyživovaných dětí zůstala nevyplněna.6) Z transakční historie soud zjistil, že žalovaná právnímu předchůdci žalobce na pohledávku, která je předmětem sporu uhradila celkem , částka, .7) Z předžalobní výzvy včetně podacího lístku a oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě pohledávky, která je předmětem tohoto sporu se lhůtou do , datum, , přičemž jí sdělil, že na ni byla předmětná pohledávka z právního předchůdce žalobce postoupena.8) Z dalších provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí v této věci.9) Na základě výše uvedeného dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované , částka, , které se žalovaná zavázala vrátit, přičemž tak měla učinit spolu s úrokem a úhradou za služby spojené s poskytnutím finančních prostředků. Před poskytnutím finančních prostředků právní předchůdce žalobce zkoumal schopnost žalované peníze vrátit z žalovanou doložených příjmů, které představují rodičovský příspěvek ve výši , částka, měsíčně a tvrzených výdajů ve výši , částka, . Žalovaná právnímu předchůdci žalobce uhradila celkem , částka, .10) Žalobce prokázal notifikační úkon postupitele ohledně postoupení pohledávky z právní předchůdce žalobce na žalobce coby postupníka. Žalobci tak lze hodnotit jako osobu aktivně legitimovanou k vymáhání pohledávky v řízení před soudem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).11) Vzhledem k tomu, že předmětem sporu je zaplacení částky, na níž žalobce měl (dle jejích tvrzení) vzniknout nárok v souvislosti s uzavřenou smlouvou ze dne , datum, , dopadá na právní vztah účastníků právní úprava obsažená mj. v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“).12) Žalovaná má v tomto vztahu postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v samotné uzavřené smlouvě a v zákonných ustanoveních občanského zákoníku o tomto smluvním typu (§ 2395 a násl. o. z.), dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy, a zákon č. 257/2016 Sb. (dále také jen „ZSÚ“).13) Podle § 86 odst. 1 a 2 věty první ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 věty první ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé, je smlouva neplatná.14) Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15) Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.16) Zákon č. 257/2016 Sb. ukládá věřitelům sjednávajícím úvěr se spotřebitelem nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení občanského zákoníku řadu povinností s cílem zajistit spotřebiteli jasné a srozumitelné informace a rady o právech a povinnostech vyplývajících ze zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru ještě předtím, než bude smlouva uzavřena (§ 75 a násl., § 90 a násl.), zajišťuje i jeho ochranu po uzavření smlouvy (§ 110, § 117 a násl. § 122). Z jednotlivých ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. je patrné, že jeho účelem je ochrana spotřebitele před jeho nadměrným (neúnosným) zadlužováním (viz. i b. 26 preambule směrnice 2008/48/ES, která je transponována právě tímto zákonem). Stejnému cíli tedy odpovídá i ustanovení § 86 ZosÚ.17) Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 o. z., a to z důvodu řádného neposouzení úvěruschopnosti žalované.18) Podle judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení uzavřené smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.19) Věřitel přitom nedostojí této své povinnosti, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ); informace od spotřebitele musí být dostatečné a jeho případná pouhá prohlášení musí být podepřena doklady (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Poskytovatel úvěru je tedy povinen vyžadovat doložení údajů poskytnutých spotřebitelem tak, aby si mohl ověřit správnost těchto údajů. Posouzení úvěruschopnosti přitom není jen mechanické odečtení výdajů od příjmů, ale poskytovatel úvěru musí být schopen provést jednoduchou analýzu, zda mu údaje pro řádné posouzení úvěruschopnosti stačí; jinými slovy, zda na jejich základě může učinit závěr, že spotřebiteli po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech dalších závazků zbude taková částka, aby mohl věřiteli pravidelně splácet sjednané splátky. Stanoví-li věřitel výdaje pouze na základě ekonomického modelu, aniž by dlužníka vedl k doložení konkrétních údajů, nezkoumal výdajovou stránku ž