4 C 82/2024 — Okresní soud v Břeclavi

1) Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku 76.995,94 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , uzavřel dne , datum, se žalovanou Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalované finanční hotovost ve výši 20.000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. , adresa, s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit i příslušenství úvěru za dobu jeho trvání a celkově se tak zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 37.184 Kč ve 14měsíčních splátkách ve výši 2.656 Kč s poslední splátkou nejpozději do , datum, . Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Žalovaná je v prodlení s úhradou jistiny 15.742,47 Kč a zůstatku smluvního příslušenství, tj. úroku ve výši 641,81 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 7.000 Kč, úhrady za administrativní činnost ve výši 1.978,29 Kč a hotovostního inkasa ve výši 2.571,43 Kč. Žalobce dále požaduje smluvní pokutu ve výši 11.493,43 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1.051,62 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.892,72 Kč. Druhou část nároku žalobce odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , uzavřel dne , datum, se žalovanou Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalované finanční hotovost ve výši 28.000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. , adresa, s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit i příslušenství úvěru za dobu jeho trvání a celkově se tak zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 52.052 Kč ve 14měsíčních splátkách ve výši 3.718 Kč s poslední splátkou nejpozději do , datum, . Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Žalovaná je v prodlení s úhradou jistiny 14.606,75 Kč a zůstatku smluvního příslušenství, tj. úroku ve výši 739,40 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 5.879,36 Kč, úhrady za administrativní činnost ve výši 1.115,02 Kč a hotovostního inkasa ve výši 2.493,46 Kč. Žalobce dále požaduje smluvní pokutu ve výši 12.734,52 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2.349,97 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.207,23 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem přešly obě pohledávky za žalovanou ze společnosti , právnická osoba, . na žalobce. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k plnění.2) Žalovaná se k věci nikterak nevyjádřila.3) Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.4) Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.5) Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o úvěru (ExpressCash Nejrychlejší půjčka) číslo , hodnota, ze dne , datum, , uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 28.000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úrok ve výši 2.696 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 13.720 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2.596 Kč a inkasní poplatek ve výši 5.040 Kč. Celkovou částku 52.052 Kč měla žalovaná uhradit ve 14měsíčních splátkách po 3.718 Kč. Účastníci se ve smlouvě dohodli, že v případě prodlení žalované s úhradou jakékoli splátky je žalovaná povinna zaplatit předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení.6) Ze Smlouvy o úvěru (ExpressCash Nejrychlejší půjčka) číslo , hodnota, ze dne , datum, , uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úrok ve výši 1.014 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 9.800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2.770 Kč a inkasní poplatek ve výši 3.600 Kč. Celkovou částku 37.184 Kč měla žalovaná uhradit ve 14měsíčních splátkách po 2.656 Kč. Účastníci se ve smlouvě dohodli, že v případě prodlení žalované s úhradou jakékoli splátky je žalovaná povinna zaplatit předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1% z příslušné dlužné částky za každý den prodlení.7) Z transakční historie předložené žalobcem má soud za prokázané, že žalovaná ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uhradila celkovou částku 27.718 Kč a ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uhradila částku v celkové výši 9.250 Kč.8) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávky, bylo prokázáno, že žalobce se stal věřitelem pohledávky z uvedených smluv o úvěru a toto postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla žalobcem vyzvána k úhradě postoupené pohledávky s upozorněním na možnost účtování dalších nákladů spojených s mimosoudním vymáháním. Výzvou před podáním žaloby ze dne , datum, s podacím archem bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky.9) Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.10) Po provedeném dokazování a za užití shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žalobce uzavřel se žalovanou dvě smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.), jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků žalované v celkové výši 48.000 Kč s tím, že se žalovaná zavázala poskytnuté peněžní prostředky, společně se sjednaným úrokem, žalobci zaplatit formou pravidelných měsíčních splátek (§ 2395 o. z.), což žalovaná řádně neučinila.11) Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinném od , datum, ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12) Dle odstavce druhého téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13) Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14) Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15) Podle § 586 odst. 1 o.z., je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.16) Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17) Podle § 2993 o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.18) Podle § 1968 věta prvá téhož zákona dlužník, který svůj dluh řádně a vča