6 C 212/2020-96 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 2. 10. 2020 domáhal určení, že zástavní právo k nemovitým věcem – pozemku parc. č. St. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 138 m2, jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], a pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 229 m2 (dále jen„ Nemovitosti“), vše zapsáno pro katastrální území, obec a okres [okres] [stát. instituce], Katastrální pracoviště Břeclav, na [list vlastnictví], které bylo do katastru nemovitostí zapsáno na základě zástavní smlouvy ze dne 26. 7. 1991 ve prospěch žalovaného k zajištění pohledávky ve výši 109.000 Kč s příslušenstvím, neexistuje. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že dne 26. 7. 1991 byla uzavřena zástavní smlouva mezi žalovaným a [jméno] [příjmení], [rodné číslo] (dále jen„ Dlužník“), na jejímž základě byla zajištěna pohledávka žalovaného ve výši 109.000 Kč, a to Nemovitostmi, jejichž vlastníkem je žalobce. Předmět zástavního práva byl v zástavní smlouvě vymezen pouze jako rodinný dům [celé jméno žalobce], [anonymizována tři slova], [obec], č. parcely [číslo], [číslo], hodnota nemovitosti ke dni sepisu zástavní smlouvy byla odhadována na 109.347 Kč. Pohledávka žalovaného vyplývala z úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené s Dlužníkem dne 26. 7. 1991. V zástavní smlouvě byla nesprávně uvedena adresa„ [anonymizována tři slova]“, ačkoliv skutečná adresa je [ulice a číslo]. V rámci řešení úpadku Dlužníka bylo rozsudkem [název soudu] ze dne 8. 2. 2006, č. j. [anonymizováno] [číslo jednací], rozhodnuto o vyloučení Nemovitostí z konkursní podstaty, neboť Nemovitosti nebyly v zástavní smlouvě uvedeny podle obcí, katastrálních území a parcelních čísel vedených evidencí nemovitostí ve smyslu tehdy platné vyhlášky č. 23/1964 Sb. jako prováděcí vyhlášky k zákonu č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, což zakládá absolutní neplatnost zástavní smlouvy. Naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby spatřoval žalobce v tom, že výkon jeho vlastnického práva k Nemovitostem je zatížen zástavním právem, které bylo do katastru vloženo na základě neplatné zástavní smlouvy. Žalobce před podáním žaloby požádal žalovaného o výmaz zástavního práv, resp. o vystavení potvrzení o zániku (neexistenci) zástavního práva. Žalovaný odmítl potvrzení vystavit s poukazem na skutečnost, že v červnu 2003 postoupil předmětnou pohledávku na [právnická osoba] [anonymizováno], nyní [právnická osoba], [IČO]. Žalobce kontaktoval [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] s žádostí o vydání potvrzení o zániku zástavního práva, ale tato společnost odmítla potvrzení vystavit, neboť v katastru nemovitostí je jako zástavní věřitel stále zapsán žalovaný. Žalovaný namítal, že podle ustálené judikatury soudů je v řízení o určení neexistence zástavního práva pasivně legitimován zástavní věřitel bez ohledu na to, zda v katastru nemovitostí je vyznačeno zástavní právo ve prospěch někoho jiného. Žalovaný pohledávku zajištěnou zástavním právem postoupil s účinností ke dni 2. 6. 2003 společnosti [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]), [IČO], a to smlouvou o postoupení pohledávek č. [tel. číslo] ze dne 23. 5. 2003. S postoupenou pohledávkou přešlo na postupníka i předmětné zástavní právo a postupník se stal zástavním věřitelem namísto žalovaného. Žalovaný měl s ohledem na tuto skutečnost za to, že ve věci není pasivně věcně legitimován. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti. Ze zástavní smlouvy ze dne 26. 7. 1991 má soud za prokázané, že dne 26. 7. 1991 byla mezi žalovaným a Dlužníkem uzavřena zástavní smlouva k zajištění pohledávky žalovaného ve výši 109.000 Kč s příslušenstvím vyplývající z úvěru poskytnutého na základě úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 26. 7. 1991. Předmět zástavního práva byl v zástavní smlouvě vymezen jako rodinný dům [celé jméno žalobce], [okres]. [anonymizována tři slova], č. parcely [číslo], [číslo]. Žalobce jakožto zástavce vyslovil se zástavou souhlas podpisem zástavní smlouvy. Z emailové komunikace mezi zástupcem žalobce a žalovaným bylo zjištěno, že žalobce v rámci emailové komunikace dne 28. 7. 2020 požádal žalovaného o vystavení dokumentu pro výmaz zástavního práva z katastru nemovitostí, na což mu žalovaný dne 30. 7. 2020 odpověděl, že žádosti nelze vyhovět, neboť v červnu 2003 postoupil pohledávku zajištěnou zástavním právem společnosti [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]). Z rozsudku [název soudu] ze dne 8. 2. 2006, č. j. [anonymizováno] [číslo jednací], bylo prokázáno, že tímto rozsudkem bylo rozhodnuto o vyloučení Nemovitostí z konkursní podstaty úpadce [jméno] [příjmení]. Z odůvodnění rozsudku bylo dále zjištěno, že Krajský soudu v Brně dospěl k závěru, že zástavní smlouva, na jejímž základě bylo do katastru nemovitostí zapsáno zástavní právo k Nemovitostem ve prospěch žalovaného, je absolutně neplatná, a to ze dvou důvodů. Prvním důvodem je skutečnost, že Nemovitosti nebyly v zástavní smlouvě dostatečně určitě označeny, neboť v nich chybí údaj o katastrálním území, v němž se nacházejí. Druhý důvod neplatnosti spatřoval soud v tom, že zástavní smlouva byla uzavřena za účinnosti hospodářského zákoníku, přičemž podle § 1 tohoto zákona mohly zástavní smlouvu uzavřenou podle právní úpravy hospodářského zákoníku uzavírat pouze subjekty, které jsou podnikatelé. Z výpisu z katastru nemovitostí ohledně nemovitostí evidovaných na [list vlastnictví] prokazující stav evidovaný ke dni 29. 10. 2020 bylo prokázáno, že žalobce byl ke dni 29. 10. 2020 v katastru nemovitostí evidován jako vlastník pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, a pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí]. K Nemovitostem bylo současně zapsáno zástavní právo ve prospěch žalovaného k zajištění pohledávky ve výši 109.000 Kč s příslušenstvím vyplývající ze zástavní smlouvy ze dne 26. 7. 1991. Z výpisu z katastru nemovitostí ohledně nemovitostí evidovaných na [list vlastnictví] prokazující stav evidovaný ke dni 14. 2. 2024 bylo zjištěno, že také ke dni 14. 2. 2024 byl žalobce v katastru nemovitostí evidován jako vlastník pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, a pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], přičemž k Nemovitostem bylo k tomuto dni nadále zapsáno zástavní právo ve prospěch žalovaného k zajištění pohledávky ve výši 109.000 Kč s příslušenstvím vyplývající ze zástavní smlouvy ze dne 26. 7. 1991. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. [tel. číslo] ze dne 23. 5. 2003 bylo prokázáno, že dne 23. 5. 2003 byla mezi žalovaným a [právnická osoba], uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek žalovaného za Dlužníkem na [anonymizováno] [právnická osoba] jako postupníka. Součástí postupovaných pohledávek byla i pohledávka za Dlužníkem vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] s tím, že společně s pohledávkami bylo na postupníka převedeno rovněž veškeré příslušenství a ostatní práva spojená s pohledávkami. Dokazování dalšími listinnými důkazy založenými ve spise, konkrétně se jedná o souhlas [stát. instituce], odbor stavebního a živnostenského úřadu, ze dne 19. 6. 2013, [číslo jednací], na čl. 6, emailová komunikace mezi zástupcem žalobce a [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], na čl. 7, sdělení [právnická osoba] ze dne 30. 11. 2021, na čl. 40, sdělení [anonymizováno] v [obec] ze dne 13. 12. 2022, čl. 60, usnesení [anonymizováno] v [obec] ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. [spisová značka], čl. 66, sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne 24. 5. 2023, na čl. 76, soud neprováděl, neboť skutkový stav potřebný pro rozhodnutí ve věci byl dostatečně zjištěn již provedenými důkazy. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi žalovaným a Dlužníkem byla dne 26. 7. 1991 uzavřena zástavní smlouva, jejímž předmětem bylo zajištění pohledávky žalovaného ve výši 109.000 Kč s příslušenstvím vyplývající z úvěru poskytnutého na základě úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovaným a Dlužníkem dne 26. 7. 1991. Předmětem zástavního práva byly Nemovitosti ve vlastnictví žalobce, jež byly v zástavní smlouvě označeny pouze jako rodinný dům [celé jméno žalobce], [obec], [anonymizována čtyři slova], č. parcely [číslo], [číslo]. Na základě této zástavní smlouvy bylo do katastru nemovitostí ve prospěch žalovaného zapsáno zástavní právo k Nemovitostem. Rozsudkem [název soudu] ze dne 8. 2. 2006, č. j. [anonymizováno] [číslo jednací], byly Nemovitosti vyloučeny z konkursní podstaty úpadce [jméno] [příjmení], neboť zástavní smlouva ze dne 26. 7. 1991 je absolutně neplatná z důvodu, že předmět zástavního práva není ve Smlouvě dostatečně určitě označen, a dále z důvodu, že zástavní smlouva byla uzavřena za účinnosti hospodářského zákoníku, který umožňoval uzavření zástavní smlouvy pouze mezi osobami, které jsou podnikateli. Smlouvou o postoupení pohledávek č. [tel. číslo] ze dne 23. 5. 2003 postoupil žalovaný pohledávku za Dlužníkem z titulu shora uvedené úvěrové smlouvy na [právnická osoba] Jako oprávně