9 C 237/2023 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se návrhem, doručeným soudu dne , datum, , domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně poskytla žalovanému na jeho žádost finanční zápůjčku, a to konkrétně dne , datum, ve výši , částka, ; dne , datum, ve výši , částka, ; dne , datum, ve výši , částka, ; dne , datum, ve výši , částka, ; dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, , tj. celkem , částka, . Tuto zápůjčku následně žalovaný podpisem dokumentu nazvaného Uznání dluhu a dohoda o srážkách ze mzdy dne , datum, (dále též jen „dohoda“) uznal, co do důvodu i výše, když současně uzavřel s žalobkyní dohodu o srážkách ze mzdy. Žalovaný na svůj dluh uhradil ke dni , datum, částku ve výši , částka, . Od podpisu předmětné dohody se však již do práce nedostavil a na předmětnou zápůjčku ničeho dosud neuhradil. K úhradě tedy zůstává částka ve výši , částka, . Výzvou k plnění ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Ani poté žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení od prvního dne prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OSŘ“) věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní, jmenovitě pak z listiny označené Uznání dluhu a dohoda o srážkách ze mzdy soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem dne , datum, . Z čl. I. odst. I.1. vyplývá, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena pracovní smlouva ve znění dodatku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , na základě níž je dlužník u věřitele zaměstnaný na dobu neurčitou, na pracovní pozici zámečník – svářeč. Podle téhož článku odst. I.2 věřitel dlužníku na podkladě výdajových pokladních dokladů poskytl finanční zápůjčku, a to konkrétně dne , datum, částku , částka, ; dne , datum, částku , částka, ; dne , datum, částku , částka, ; dne , datum, částku , částka, ; dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , tedy celkem věřitel zapůjčil dlužníku finanční prostředky ve výši , částka, . Z téhož článku odst. I.3 vyplývá, že se dlužník zavázal věřiteli vrátit zapůjčenou částku co do výše , částka, nejpozději do konce roku , Anonymizováno, a částku ve výši , částka, nejpozději do konce měsíce února , Anonymizováno, . Oba účastníci souhlasně prohlásili, že část dluhu ve výši , částka, již byla ke dni , datum, splacena, a dluh ke dni podpisu této dohody činí celkem , částka, (čl. I. odst. I.4). Obě smluvní strany souhlasně prohlásily, že dluh ve výši , částka, se stal splatný ke dni , datum, a ve výši , částka, se stal splatný ke dni , datum, . V čl. II odst. II.1 větě první bylo ujednáno, že vzhledem k tomu, že se dlužník s úhradou dluhu dostal do prodlení, požádal dlužník věřitele o možnost dluh uhradit prostřednictvím splátek, přičemž této žádosti věřitel vyhověl, kdy tak dlužník v postavení zaměstnance věřitele s věřitelem v postavení zaměstnavatele dlužníka zároveň s tímto uznáním dluhu uzavírají dohodu o srážkách ze mzdy. Podle čl. III. odst. III.2 má dlužník na základě pracovní smlouvy nárok každý měsíc na výplatu mzdy ve výši , částka, . Dlužník, který svůj dluh vůči věřiteli co do důvodu i jeho výše uznal se tímto zavázal uhradit dluh věřiteli v pravidelných měsíčních splátkách ze své mzdy u věřitele coby svého zaměstnavatele ve výši , částka, . Dlužník výslovně souhlasí s tím, aby věřitel coby zaměstnavatel prováděl předmětné srážky z jeho mzdy a aby mu tedy vyplatil mzdu poníženou o dohodnutou výši splátky na dluh (čl. III. odst. III.3). Dohoda byla oběma účastníky řádně podepsána.4. Z listiny označené Zaúčtování dokladu (košilka) č. , Anonymizováno, , rok , Anonymizováno, , ze dne , datum, , výdajového pokladního dokladu; Zaúčtování dokladu (košilka) č. , Anonymizováno, , rok , Anonymizováno, , ze dne , datum, , výdajového pokladního dokladu; Zaúčtování dokladu (košilka) č. , Anonymizováno, , rok , Anonymizováno, , ze dne , datum, , výdajového pokladního dokladu; Zaúčtování dokladu (košilka) č. , Anonymizováno, , rok , Anonymizováno, , ze dne , datum, , výdajového pokladního dokladu; Zaúčtování dokladu (košilka) č. , Anonymizováno, , rok , Anonymizováno, , ze dne , datum, , výdajového pokladního dokladu; Zaúčtování dokladu (košilka) č. , Anonymizováno, , rok , Anonymizováno, , ze dne , datum, , výdajového pokladního dokladu; Zaúčtování dokladu (košilka) č. , Anonymizováno, , rok , Anonymizováno, , ze dne , datum, , výdajového pokladního dokladu; Zaúčtování dokladu (košilka) č. , Anonymizováno, , rok , Anonymizováno, , ze dne , datum, , výdajového pokladního dokladu a Zaúčtování dokladu (košilka) č. , Anonymizováno, , rok , Anonymizováno, , ze dne , datum, a výdajového pokladního dokladu soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vyplatila dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , tedy celkem , částka, . Ve výdajových pokladních dokladech je jako účel platby uvedena záloha na mzdu.5. Z výzvy k úhradě dlužné částky, předžalobní upomínka ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, a to v termínu do 7 dnů ode dne doručení. Z detailní informace k zásilkám soud zjistil, že výzva ze dne , datum, (podací číslo zásilky RR , tel. číslo, byla žalovanému doručována na adresu , adresa, . Při doručování výzvy nebyl žalovaný zastižen, zásilka tedy byla dne , datum, uložena a připravena k vyzvednutí a adresátu byla zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl.6. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.7. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.8. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle ustanovení § 2053 o.z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.10. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši , částka, . Dluh v této výši žalovaný dne , datum, uznal co do důvodu i jeho výše. , adresa, ., Anonymizováno, Kč se zavázal žalobkyni vrátit tak, že částku , částka, zaplatí nejpozději do konce roku , Anonymizováno, , a částku , částka, nejpozději do konce měsíce února , Anonymizováno, . Část svého dluhu ve výši , částka, žalovaný žalobkyni uhradil, neuhrazena zůstala částka ve výši , částka, , která je předmětem tohoto žalobního nároku. Protože se žalovaný s úhradou dluhu dostal do prodlení, bylo v předmětné dohodě mezi účastníky ujednáno, že dluh v celkové výši , částka, žalovaný zaplatí žalobkyni formou pravidelných měsíčních srážek ze mzdy ve výši , částka, , neboť žalovaný v době uznání dluhu byl u žalobkyně zaměstnán jako zaměstnanec v pracovním poměru a souhlasil s tím, aby předmětné splátky z jeho platu byly prováděny. Protože v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný na uvedenou pohledávku cokoli dalšího zaplatil, soud žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému dlužnou částku , částka, představující nesplacenou jistinu zápůjčky žalobkyni zaplatit.11. Rovněž přiznal žalobkyni i požadovaný zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, neboť žalovaný měl celý dluh uhradit do , datum, . Od následujícího dne je pak žalovaný v prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ, neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady žalobkyně potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), dle níž činí odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 a. t. z tarifní hodnoty , částka, ses