8 C 143/2025-97 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem podaným u soudu dne 12.5.2025 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu částku 11.950 Kč s příslušenstvím. Žalobce návrh odůvodnil tím, že se žalovaným dne 21.4.2016 uzavřel smlouvu č. , Anonymizováno, na základě níž byl žalovanému poskytnutý kontokorentní úvěr (povolené přečerpání osobního účtu č. , hodnota, ) s úvěrovým limitem 10.000 Kč. Úroková sazba poskytnutého úvěru byla sjednána ve výši 18,90 % ročně. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet, a to jak jistinu úvěru, tak současně úroky a poplatky, v měsíčních anuitních splátkách. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z důvodu neplnění platebních povinností žalobce využil svého oprávnění a úvěr zesplatnil. Žalovaný je v prodlení s úhradou dlužné částky 14.691,46 Kč, tvořené dluhem na jistině 10.000 Kč, poplatcích 1.950 Kč, kapitalizovaném úroku 2.020,76 Kč a zákonném úroku z prodlení 720,70 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.Ze Smlouvy o , Anonymizováno, plus kontu ze dne 21.4.2016 soud zjistil, že se žalobce zavázal pro žalovaného zřídit a vést platební účet č. , č. účtu, . Z Žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 21.4.2016, Předsmluvní informace k povolenému přečerpání účtu ze dne 21.4.2016, Obchodních podmínek pro povolené přečerpání účtu a ze Smlouvy o úvěru formou povoleného přečerpání účtu ze dne 21.4.2016 bylo zjištěno, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu na jejímž základě se zavázal poskytnout žalovanému na jeho běžném účtu peněžní prostředky formou povoleného přečerpání do výše úvěrového limitu 10.000 Kč s roční úrokovou sazbou 18,90 % s možností jeho změny v průběhu trvání smlouvy a měsíčním poplatkem za vedení účtu s bezplatným výpisem ve výši 55 Kč. Žalovaný byl povinen zajistit na běžném účtu k poslednímu dni kalendářního měsíce dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě splátek úroků, poplatků a úroků z prodlení (článek , právnická osoba, podmínek). Z článku 9. obchodních podmínek vyplývá oprávnění žalobce úvěr zesplatnit. Sazebníkem žalobce prokázal výši účtovaných poplatků, a to za upomínání (500 Kč) a za výzvu ke splnění smluvních podmínek (150 Kč). 1. upomínkou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ke dni 7.4.2024 ve výši 488,58 Kč. Z Výzvy k zaplacení (1. výzva) bylo zjištěno, že byl žalovaný ke dni 14.4.2024 v prodlení s úhradou dluhu ve výši 989,07 Kč. Z Opakované výzvy k zaplacení (2. výzva) bylo zjištěno, že byl žalovaný ke dni 5.5.2024 v prodlení s úhradou dluhu ve výši 1.675,35 Kč a současně byl upozorněn na možnost zesplatnění úvěru. Poslední výzvou k zaplacení dluhu ze dne 6.6.2024 byl žalovaný opětovně upozorněn na možnost zesplatnění dluhu. Z Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 1.9.2024 soud zjistil, že žalobce oznámil žalovanému prohlášení veškerých pohledávek z úvěru za splatné, a vyzval žalovaného k úhradě celkové dlužné částky 13.122,53 Kč. Z Transakční historie úvěrového účtu byl zjištěn dluh na jistině ve výši 10.000 Kč a na dlužných poplatcích 1.950 Kč. Z Výzvy k úhradě dluhu ze dne 28.4.2025 soud zjistil, že před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 14.622,77 Kč.Na základě provedeného dokazování a po právním zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovanou byl uzavřen úvěrový vztah, na základě kterého žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky do sjednané výše (kontokorentní úvěr) 10.000 Kč a žalovaný byl oprávněn tyto prostředky sjednaným způsobem užívat a měl je žalobci splácet společně se sjednanými úroky a poplatky (§ 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“), přičemž žalovaný smluvené podmínky porušil a celkovou dlužnou částku po splatnosti žalobci neuhradil. Soud shledal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky 11.950 Kč se sjednanými úroky oprávněným, a to včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), a žalobě v plném rozsahu vyhověl.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 400 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění účinném od 1.1.2025 (dále jen „AT“), tedy 1.200 Kč, náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, tedy 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní upomínka), dále 21 % DPH z částky 1.500 Kč ve výši 315 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 2.815 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).