4 C 190/2025-40 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se domáhal zaplacení částky , částka, (sestávající z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, a smluvního úroku , částka, ) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnil tak, že jeho právní předchůdce, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále také jen „předchůdce žalobce“), se žalovanou dne , datum, Smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalované částku , částka, . Žalobce pohledávku za žalovanou nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud vyzval žalobce, aby doplnil svá skutková tvrzení mj. v tom směru, z čeho odvozuje svou aktivní legitimaci, když jím předložené oznámení o postoupení pohledávky se netýká pohledávky, která je předmětem řízení, a dále aby vysvětlil rozpor mezi svým tvrzením, že žalované poskytnul částku , částka, a dokladem o vyplacení částky , částka, . Na tuto výzvu žalobce ve stanovené lhůtě (a ani poté) nijak nereagoval. Z jednání konaného dne , datum, se žalobce omluvil, žalovaná se nedostavila, ačkoli jí bylo předvolání řádně doručeno. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.Soud ve věci provedl dokazování, z něhož vyplynuly následující skutečnosti.Ze „smlouvy o revolvingovém úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, “ soud zjistil, že předchůdce žalobce a žalovaná tuto smlouvu dne , datum, uzavřeli, a to prostřednictvím kódu, který byl žalované zaslán na její e-mail a telefon.Z oznámení o postoupení pohledávky, plné moci a podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdce žalobce (zastoupený žalobcem) informoval žalovanou o postoupení pohledávky, v oznámení se však hovoří o smlouvě č. , hodnota, , tedy o jiné smlouvě, než jaká je předmětem tohoto řízení.Z ostatních důkazů (předžalobní upomínka, sdělení , právnická osoba, ) soud nezjistil žádné pro věc podstatné skutečnosti. Pokud jde o ostatní důkazy přiložené k návrhu žalobě, je třeba uvést, že žalobce je v žalobním návrhu formálně vzato ani neoznačil. Soud však pro úplnost konstatuje, že provedení těchto důkazů by tak jako tak považoval za nadbytečné.S ohledem na uvedená skutková zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela nedůvodná, neboť žalobce, ani přes výzvu a poučení soudu učiněnou v usnesení ze dne 9. 10. 2025, č. j 4 C 190/2025-23, neprokázal svůj nárok za situace, kdy na jednu stranu tvrdil, že jeho předchůdce poskytnul žalované částku , částka, , avšak z předložené smlouvy i dokladu vyplývá, že žalované bylo poskytnuto toliko , částka, . Žalobce ani nepředložil listiny prokazující jeho aktivní legitimaci, když z předloženého oznámení žalované vyplývá, že žalované oznámil postoupení zcela jiné smlouvy. Žalobce byl řádně předvolán k nařízenému jednání, kterého se on ani jeho zástupce nezúčastnil. Svou neúčastí na jednání se tedy žalobce sám vzdal možnosti být poučen o doplnění svých tvrzení a unesení svých břemen.Soud má tedy za to, že žalobce, ačkoliv byl řádně vyzván a poučen, neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně své aktivní legitimace ve věci, stejně jako skutečnosti jakou částku a na základě čeho požaduje za situace svých rozporů v žalobě a předložených důkazech. Soud žalobu zamítl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Plný úspěch v řízení měla žalovaná, jelikož však zůstala v řízení pasivní, žádné náklady jí nevznikly. Soud jí proto nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal.