5 C 12/2026-36 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se návrhem, doručeným soudu dne , datum, , domáhal vůči žalované zaplacení částky ve výši , částka, spolu s příslušenstvím, sestávajícím ze zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Uvedl, že je držitelem licence na distribuci elektřiny a zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí. Při kontrole odběrného místa , adresa, , bylo dne , datum, zjištěno, že po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem s elektřinou dne , datum, žalovaná stále elektřinu odebírá, čímž došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu § 51 zákona č. 458/2000 Sb. Žalobce provedl vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr včetně činností souvisejících s nápravou závadného stavu a vystavil žalované dne , datum, fakturu č. , hodnota, znějící na částku ve výši , částka, splatnou do , datum, . Žalovaná na tuto fakturu uhradila dne , datum, částku ve výši , částka, a dne , datum, částku ve výši , částka, , ke dni podání žaloby tak činí výše dluhu , částka, . Tuto částku žalovaná neuhradila ani na předžalobní výzvu žalobce.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.3. Při splnění podmínek soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.5. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne , datum, soud zjistil, že u žalované coby odběratelky byl zjištěn bezesmluvní neoprávněný odběr elektrické energie na odběrném místě , adresa, , v důsledku ukončení smlouvy ke dni , datum, . Bezesmluvní elektroměr nebyl odstraněn a demontován v důsledku nepřístupnosti odběrného místa a nepřítomnosti odběratelky.6. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne , datum, soud zjistil, že v odběrném místě , adresa, , byl v tento den za přítomnosti žalované odstraněn a demontován bezesmluvní elektroměr.7. Ze stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny soud zjistil, že žalovaná na adrese odběrného místa , adresa, , spotřebovala v období od , datum, do , datum, , Anonymizováno, ) elektřiny, a to neoprávněně bez uzavřené smlouvy, přičemž náhrada škody za toto činí , částka, .8. Ze stanovení výše nákladů v souvislosti s neoprávněným odběrem elektřiny žalovanou soud zjistil, že tyto byly vyčísleny na celkem , částka, .9. Z faktury č. , hodnota, , vystavené dne , datum, na jméno žalované, soud zjistil, že tato byla vystavena na částku , částka, , a dále 21 % DPH ve výši , částka, , tedy částku v celkové výši , částka, (po zaokrouhlení), se splatností dne , datum, , a to jako náhrada za neoprávněný odběr elektřiny z distribuční soustavy na adrese: , adresa, , za období od , datum, do , datum, .10. Z upozornění na nepřijatou platbu – avízo č. , hodnota, ze dne , datum, , adresovaného žalované, soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval k úhradě pohledávky ve výši , částka, , se splatností do , datum, .11. Z upozornění na nepřijatou platbu – avízo č. , hodnota, ze dne , datum, , adresovaného žalované, soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval k úhradě pohledávky ve výši , částka, , se splatností do , datum, , a současně ji upozornil na důsledky jejího neuhrazení, včetně možnosti soudního vymáhání.12. Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl (§ 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, dále „energetický zákon“).13. Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje (§ 51 odst. 2 energetického zákona).14. Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny (§ 51 odst. 3 energetického zákona).15. Při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny (§ 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny).16. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.).17. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále „o. z.“). Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).18. Na základě provedeného dokazování ve spojení s citovanými ustanoveními dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce jakožto držitel licence na distribuci elektřiny zjistil, že žalovaná na výše uvedeném odběrném místě neoprávněně odebírala elektřinu bez právního titulu, čímž naplnila skutkovou podstatu neoprávněného odběru elektřiny bez právního důvodu dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona. Žalobce žalované vyúčtoval náhradu za neoprávněný odběr elektřiny, respektive škodu vzniklou tímto neoprávněným odběrem elektřiny v celkové výši , částka, . Žalovaná na vyfakturovanou náhradu žalobci uhradila pouze dne , datum, částku ve výši , částka, a dne , datum, částku ve výši , částka, , zbývající částku ve výši , částka, žalovaná neuhradila ani na základě následných výzev k úhradě, včetně předžalobní výzvy. Žalovaná do řízení ničeho nevnesla, nárok uplatněný žalobcem nikterak nerozporovala, ani neoznačila a nedoložila žádné důkazy. Žalovaná se tak z důvodu neuhrazení faktury řádně a včas, splatné dne , datum, , dostala dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení, čímž žalobci vznikl v souladu s § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soudu je pak z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení , datum, činila repo sazba České národní banky 4 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 12 % ročně, a to z částky , částka, ode dne , datum, do , datum, , z částky , částka, ode dne , datum, do , datum, a z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, který mu byl soudem přiznán, jak je uvedeno v bodě I. výroku rozsudku shora.19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný, a má proto vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Ta je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , a dále náklady za dva úkony dle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 3 dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění a návrh ve věci samé) po , částka, za úkon, tedy celkem ve výši , částka, , a to ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak uvedená náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobci, činí částku , částka, .20. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a to do tří dnů od právní moci rozsudku.