17 C 335/2020-43 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu domáhala proti žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že původní věřitel [právnická osoba] (dále jen původní věřitel) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.ferratum.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu podle smlouvy o úvěru. Po dokončení registrace na webových stránkách www.ferratum.cz zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru [částka] a splatností dne [datum]. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu, který byl určen jako rodné číslo žalovaného. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudila jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobkyní dlužná částka převedena. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. 3. Soud ve věci nařídil jednání na [datum], toto jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, kdy žalobkyně se z účasti u jednání omluvila a žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, přestože mu předvolání k jednání spolu se žalobou byly doručení náhradním způsobem uložením na poště. Soud vycházel z důkazů předložených žalobkyní. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Soud ve věci provedl důkazy předložené žalobkyní, ze kterých jistil, že z účtu [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. byla na účet č. [bankovní účet] dne [datum] poukázána částka [částka] a že uvedený účet patří žalovanému. Soud z provedených důkazů naopak nemá za prokázaná skutková tvrzení, že by žalobkyní tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena se žalovaným a s obsahem, který žalobkyně tvrdí v žalobě. Soudu nebyl předložen žádný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že by ohledně uzavírání smlouvy o úvěru měl s právním předchůdcem žalobkyně komunikovat právě žalovaný. Žalobkyně nedoložila, jakým způsobem proběhl a byl dovršen kontraktační proces, nebylo prokázáno, že by souhlas s tvrzeným obsahem smlouvy o úvěru učinil právě žalovaný. Tvrdí-li žalobkyně, že úvěrová smlouva byla uzavřena v rámci webového rozhraní, pak tuto skutečnost žalobkyně žádným způsobem nedokládá a není prokázána jednoznačná identifikace žalovaného jakožto osoby činící úkon k uzavření smlouvy. Tedy chybí zde buď smlouva opatřená elektronickým podpisem, nebo následné písemné vyhotovení smlouvy o úvěru opatřené podpisem žalovaného, nebo projevením souhlasu s obsahem smlouvy s jiným způsobem, kterým by byl žalovaný jako jednající osoba nezaměnitelným způsobem identifikován. 6. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že by mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru. To, že žalobkyně disponuje určitými byť konkrétními osobními údaji žalovaného, neprokazuje, že by mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Údaje, které má žalobkyně k dispozici, vypovídají pouze o tom, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyně spolu v minulosti nějakou smlouvu uzavřít mohli nebo mohli o uzavření takové smlouvy jednat, a to případně i o uzavření smlouvy, ze které žalobkyně vyvozuje svůj nárok. 7. Soud nemohl žalobě vyhovět byť částečně ani ve smyslu ustanovení § 2991 o.z. z titulu bezdůvodného obohacení. Soudu sice byla předložena smlouva o postoupení pohledávek, z této však nebylo možné jednoznačně dovodit, jaké pohledávky byly právním předchůdcem žalobkyně žalobkyni postoupeny, zejména, zda byly žalobkyni postoupeny i pohledávky mající svůj původ v bezdůvodném obohacení. Soud proto nemá za prokázané, že by žalobkyně měla za žalovaným jakoukoliv pohledávku, proto byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. 8. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a odpovídá úspěchu účastníků ve věci. Ve věci byl úspěšný žalovaný, tomu však žádné náklady řízení nevznikly, proto bylo o nákladech rozhodnuto tak, jak je ve výroku rozsudku uvedeno.