17 C 387/2020-19 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu domáhala proti žalované zaplacení částky [částka] s odůvodněním, že žalovaná se při přepravní kontrole neprokázala původnímu věřiteli, Dopravnímu podniku města České Budějovice, a.s., platným jízdním dokladem. Se žalovanou byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole, na základě něhož měla uhradit jízdné [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka]. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud proti tomuto postupu nevznesou námitek, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaná námitky nevznesla, proto bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. 5. Soud ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaná nebyla schopna se uvedeného dne prokázat při kontrole na lince [číslo] [číslo] MHD platnou jízdenkou, na místě nezaplatila jízdné. Z tarifu dopravce má soud za prokázané, že hodnota jízdného činila [částka], ze smluvních přepravních podmínek dopravce má soud za prokázané, že přirážka k jízdnému činila [částka]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky vyplývá právní nástupnictví žalobkyně za dopravní podnik. 6. Cestující, který použije veřejného dopravního prostředku a na výzvu kontrolního orgánu dopravce se nevykáže platnou jízdenkou, je povinen ve smyslu zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, ve smyslu zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s ustanovením § 2550 a následujících o.z., zaplatit cenu jízdenky a navíc stanovenou přirážku k jízdnému. 7. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná použila veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem je Dopravní podnik města České Budějovice, a.s., při kontrole se neprokázala platnou jízdenkou. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vznikl vůči žalované nárok na zaplacení částky jízdného a částky přirážky k tomuto jízdnému v celkové výši [částka]. Tato pohledávka byla Dopravním podnikem města České Budějovice a.s. (postupitelem) postoupena podle § 1879 a následujících o.z. na žalobkyni (postupníka). Vůči žalované bylo učiněno oznámení o postoupení pohledávky a výzva k její úhradě. Žalovaná dluh dosud neuhradila. Soud považuje žalobu v plném rozsahu za důvodnou, a proto jí vyhověl. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a odpovídá úspěchu účastníků ve věci. Ve věci byla úspěšná žalobkyně, soud jí proto přiznal na náhradu nákladů řízení částku [částka], kterou představuje zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokáta ve výši [částka] dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za dva a půl úkonu právní služby při sazbě [částka] za úkon (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), tři paušální náhrady hotových výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, dále pak navýšení odměny a paušálních náhrad o 21 % DPH a náklady právního zastoupení.