12 C 107/2017-289 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném„ vydání pozemku“ KN parc. [číslo] [anonymizováno] [katastrální uzemí] (na výzvu soudu žalobkyně upřesnila, že se domáhá pouze jediného plnění, formulaci soudního výroku ponechává na soudu; viz protokol o jednání na č. listu 255). Svou žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je oprávněnou osobou ve smyslu ustanovení § 3 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (dále jen„ ZMV“). Dne [datum] dle § 10 odst. 1 ZMV odeslala žalobkyně výzvu k vydání nemovitých věcí [číslo jednací] žalované, v rámci které uplatnila i nárok na vydání pozemku PK parc. [číslo] zapsaného v knihovní vložce [číslo] desek zemských, k. ú. [obec] (dále jen„ předmětný pozemek“). Žalovaná se žalobkyní dohodu o vydání předmětného pozemku neuzavřela. Předmětný pozemek je věcí, která náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností, když tato skutečnost vyplývá z knihovní vložky [číslo] desek zemských, k. ú. [obec]. Předmětný pozemek se stal v rozhodném období předmětem majetkové křivdy utrpěné v důsledku některých skutečností uvedených v § 5 ZMV. Majetkovou křivdu spatřuje žalobkyně v tom, že předmětný pozemek jí byl odejmut československým státem postupem dle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, když to dokládá mimo jiné Soupis majetku podléhajícího revizi podle zákona ze dne 11. 7. 1947, č. 142 Sb. o revisi první pozemkové. Aplikaci uvedeného zákona vůči právnímu předchůdci žalobkyně dokládá též samotná knihovní vložka [číslo] desek zemských. Za takto odňatý předmětný pozemek nebyla žalobkyni ani jejímu právnímu předchůdci vyplacena finanční náhrada. To dokazuje rešerše Národního archivu – Národní archiv a naplňování zákona o„ majetkovém vyrovnání státu a církví“. Splnění podmínky spáchání majetkové křivdy ve vztahu k majetku zapsanému na totožné knihovní vložce desek zemských bylo prokázáno již v řízení před [anonymizována čtyři slova] [územní celek]. Správní orgán rozhodl o vydání zemědělských nemovitostí z této knihovní vložky postupem podle § 9 ZMV. Učinil tak svým rozhodnutím č. j. [číslo] [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí]. Majetkovou křivdu v rozhodném období utrpěl subjekt [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], což vyplývá z knihovní vložky desky zemské, kde je tento subjekt uveden jako vlastník předmětných pozemků. Žalobkyně je právní nástupkyní subjektu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], jak doložila již ve výzvě k vydání rozhodnutím o sloučení církevních právnických osob ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací]. Žalobkyně dovozuje včasnost podání žaloby z té skutečnosti, že výzva k vydání byla žalované odeslána dne [datum], lhůta pro podání žaloby ve smyslu ustanovení § 10 odst. 4 ZMV je tak zachována. Dále žalobkyně k námitkám žalované uvedla, že ke konfiskaci nemohlo dojít na základě vyhlášky Okresní správní komise v [obec] [číslo] z [datum] ani dle dalších listin předložených žalovanou, neboť žalovaná nepředložila jediný dokument, kde by byly domněle„ konfiskované“ nemovitosti konkretizovány tak, aby dostatečně určitě identifikovaly„ konfiskované“ nemovitosti. Současně žalovaná nepředložila jediný dokument, ze kterého by jakkoliv vyplývalo, že by se„ konfiskace“ měla týkat předmětné nemovitosti. Pokud jde o vyhlášku Okresní správní komise v [obec] [číslo] pokládá ji žalobkyně za akt nicotní, který nebyl žalobkyni doručen, a tak nenabyl právní moci ani vykonatelnosti. Sám správní orgán v odůvodnění svého rozhodnutí č. j. [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] uvádí, že v archivech nebyla nalezena žádná listina, která by nasvědčovala tomu, že pozemek právní předchůdkyně žalobkyně byl konfiskován na základě dekretu č. 12/ 1945 Sb. Tímto rozhodnutím bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu oprávněné osoby na vydání pozemku KN parc. [číslo] [anonymizováno] [katastrální uzemí], když se jedná o postup dle § 9 odst. 6 ZMV, kdy Státní pozemkový úřad nemá pravomoc rozhodovat ve správním řízení o nezemědělských nemovitostech – zjistí-li, že se jedná o nezemědělskou nemovitost, návrh zamítne. Vzhledem k tomu, že žalovaná se žalobkyní neuzavřela dohodu o vydání předmětné nemovitosti, musela postupovat dle § 10 odst. 4 ZMV a obrátit se na příslušný okresní soud, aby nahradil chybějící projev vůle povinné osoby, a to právě žalobkyně činí touto žalobou. Dále žalobkyně uváděla, že stát s ní ještě v roce 1948 zacházel jako s vlastnicí majetku a postupoval vůči ní podle zákona o revizi pozemkové reformy, např. Ministerstvo zemědělství [datum] žádalo u Krajského civilního soudu v [obec] zápis poznámky zamýšleného převzetí v případě majetku vedeného na desce zemské [číslo]. Nelze tak tvrdit, že žalobkyně přišla o své vlastnické právo v předmětné nemovitosti již před začátkem rozhodného období, jestliže orgány totalitního státu vlastnické právo žalobkyně po čas rozhodného období uznávali ve své rozhodovací činnosti. Dále žalobkyně poukazovala na právní nemožnost konfiskace majetku dle dekretu č. 12/ 1945, neboť tento nepřipouštěl konfiskaci majetku církevních subjektů veřejného práva. V průběhu řízení dále žalobkyně poukazovala na nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 1920/20, kterým Ústavní soud vyhověl ústavní stížnosti žalobkyně a popřel účinky konfiskace dle dektru č. 12/ 1945 Sb. ve vztahu k historickému majetku žalobkyně a vyslovil se pro jeho vydání žalobkyni postupem podle ZMV s poukazem, že konfiskační vyhláška Okresní správní komise v [obec] ze dne [datum] nebyla provedena. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Poukazovala na to, že u [název soudu] je veden soudní spor pod sp. zn. [spisová značka], jehož předmětem je nemovitost PK parc. [číslo] (KN parc. [číslo]) [anonymizováno] [katastrální uzemí]. Žalovaná se ztotožňuje s rozhodnutím SPU sp. zn. [číslo] č. j. [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kdy má za to, že je naplněna překážka vydání majetku podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. h) ZMV. Předmětný pozemek je nezemědělskou nemovitostí a jeho vydání brání skutečnost, že věc byla konfiskována podle dekretu prezidenta republiky č. 12/ 1945 Sb. Žalovaná vyhodnotila výzvu žalobkyně o vydání jako nedůvodnou a neuzavřela se žalobkyní dohodu o vydání předmětného pozemku, když vycházela z archivních listin: kopie zemských desek [číslo] pro k. ú. [obec], [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizováno] uvedeno a přeškrtnuto„ [anonymizováno]“; vyhlášky [číslo] ze dne [datum] vydaná Okresní správní komisí v [obec], kde pod běžným [číslo] je uvedeno [anonymizována dvě slova] s uvedením, že uvedeným osobám byl zemědělský majetek konfiskován dle výše uvedeného dekretu č. 12/ 1945 Sb., vyhláška vyvěšena dne [datum], sejmuta [datum]; protokolu ze dne [datum] o převzetí veškerého kostelního a farního majetku kostelu [anonymizováno]. [jméno] v [obec] s příslušenstvím podle inventáře; [příjmení] národního výboru v [obec] [číslo] z roku 1947 ze dne [datum], věc: Příděl pozemků z konfiskátu; Vyvlastnění pozemku pro [územní celek] ze dne [datum], [územní celek] žádá o přidělení naznačených pozemků do svého vlastnictví v bodu 1 z pozemku zkonfiskovaných bodu 4 z pozemku [anonymizováno] v [obec]; Státní obvodová úřadovna pro pozemkovou reformu ze dne [datum] a Ministerstvo zemědělství č. [číslo] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] vlastník [anonymizováno] [obec] státem dle č. 142/ 1947 Sb. Žalovaná dále poukazovala na nález Ústavního soudu IV. ÚS 89/94, podle kterého přechod majetku nastal při konfiskacích bez ohledu na intabulační princip. Nález dále zmiňuje předpoklad, že pokud došlo ke konfiskaci části majetku podle dekretu prezidenta republiky č. 12/ 1945 Sb. nebo podle dekretu 108/ 1945 Sb., došlo ke kategorizaci původního vlastníka natolik, že došlo k přechodu majetku ex lege na stát i u toho majetku, kde tato rozhodnutí k části majetku nebyla vydána, nebo nebyla zapsána v pozemkové knize. Z tohoto nálezu tak vyplývá jasný závěr o konfiskaci celého majetku v případech, kdy byla konkrétní osobě konfiskována část majetku. Pokud žalobkyně poukazuje na postup státních orgánů vůči žalobkyni dle zákona č. 142/1947 Sb., tak tyto úkony neměly žádné relevantní právní účinky, neboť v té době již byl majetek ve vlastnictví československého státu na základě právoplatné konfiskace dle dekretu č. 12/ 1945 Sb. Žalovaná dále namítala, že nebyly naplněny základní zákonné podmínky pro vydání majetku, a to že žalobkyně není oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 3 ZMV, není zde majetková křivda dle ust. § 5 ZMV a je naplněna překážka vydání ustanovení § 8 odst. 1 písm. h) ZMV. Účinky konfiskace předmětného majetku byly ke dni účinnosti dekretu a nikoli až vydáním konfiskační vyhlášky. Dále žalovaná detailně polemizovala s názorem žalobkyně o nicotnosti konfiskačního aktu vyhlášky Okr