15 C 151/2021-38 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal, aby soud vydal platební rozkaz, který by žalovanému uložil povinnost zaplatit mu částku 106 613 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a dále uhradit náklady řízení. Žalobce odůvodnil návrh tím, že je držitelem licence na distribuci elektřiny, a tudíž zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv a řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy. Při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa [část obce a číslo], [obec], po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny, která je v obdobných případech zcela běžná, bylo pracovníky servisní firmy žalobce dne [datum] zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaný elektřinu odebírá. Tímto došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu ust. § 51 zákona č. 458/2000 Sb. Žalobce za použití příslušných právních předpisů provedl vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr, včetně souvisejících činností s nápravou takto závadného stavu ve smyslu § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. a tuto částku ve výši 106 613 Kč žalovanému vyúčtoval. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Splatnost vyúčtování škody byla stanovena dle obvyklé obchodní praxe, tj. do 14 dnů ode dne vystavení faktury. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému žalovaný podal odpor. 3. V písemném odůvodnění odporu žalovaný mimo jiné uvedl, že mu nezbývá nic jiného, než rozporovat množství odebrané elektřiny, tak i výši náhrady škody, kterou si žalobce sám vyčíslil, neboť má v důsledku jednání žalobce zato, že odebrané množství elektřiny neodpovídá skutečnosti, kdy si žalovaný nemohl sám ověřit hodnoty uvedené na demontovaném elektroměru a nemohl být nějak přítomen při této demontáži a při vstupu pracovníků žalobce do soukromého areálu žalovaného. Z tohoto důvodu žádá žalovaný žalobu zamítnout v celém rozsahu. 4. Žalobce předložil soudu mimosoudní dohodu o vypořádání uzavřenou dne [datum] mezi spornými stranami, když z článku V. bod 14 vyplývá, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] touto dohodou uznává dluh ve výši 106 613 Kč včetně DPH, co do důvodu i výše a zavazuje se jej zaplatit dle této dohody nejpozději do [datum]. 5. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobce uvedl, že žalovaný dluh nezaplatil, a to ani částečně. Žalovaný celý dluh co do důvodu i výše uznal v dohodě dne [datum] a zavázal se jej uhradit do [datum], což nesplnil. Z tohoto důvodu uznání dluhu žalovaným založilo vyvratitelnou domněnku, podle které se má zato, že jeho závazek v době uznání trval, v řízení, v němž se věřitel (žalobce) domáhá splnění tohoto závazku, pak spočívá důkazní břemeno ohledně neexistence nebo zániku závazku na dlužníkovi, a ten v tomto směru zatím nic netvrdil. Žalobce sděluje, že na podané žalobě trvá. 6. Při jednání konaném dne [datum] předsedkyně senátu učinila výzvu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. a vyzvala žalovanou stranu, aby vylíčila všechny rozhodné skutečnosti a navrhla důkazy k prokázání neexistence nebo zániku závazků z dluhu ve výši 106 613 Kč s příslušenstvím, a to nejpozději do skončení tohoto jednání, jinak se vystavuje žalovaný nebezpečí neunesení důkazního břemene a břemene tvrzení. Žalovaný nereagoval. 7. Z faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byla vyúčtována částka 106 613 Kč, datum splatnosti [datum]. Z protokolu o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie a ze stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny soud zjistil, že datum ukončení smlouvy byl [datum], datum odstranění neoprávněného odběru [datum]. 8. Z mimosoudní dohody o vypořádání mezi stranami ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný, a to [právnická osoba], touto dohodou uznal dluh ve výši 106 613 Kč, včetně DPH, co do důvodu i výše a zavázal se jej zaplatit dle této dohody nejpozději do [datum], což neučinil. 9. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný dlužnou částku nezaplatil, přechází na žalovaného, neboť žalobce nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby soudu prokázal, že zaplatil řádně a včas. Žalovaný však nic takového netvrdí a ani neprokazuje. 10. Na základě shora uvedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaný neuhradil dluh, který uznal, co do důvodu i výše z titulu náhrady jím způsobené škody. 11. Právně věc byla posouzena podle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. energetického zákona, dle něhož došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny. Dále byla věc posouzena i podle § 2053 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dle něhož uzná-li někdo svůj dluh, co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se zato, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. Uznání dluhu splňuje náležitosti zákona. Žalovaný dluh uznal písemnou formou, a to co do důvodu i výše. Uznáním dluhu se zakládá vyvratitelná domněnka o existenci uznaného závazku, jehož důsledkem je přenesení důkazního břemene z věřitele na dlužníka, to znamená na žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení nic netvrdil, soud vyšel z předložených důkazů i ze samotných tvrzení žalobce, ze kterých má prokázána skutková tvrzení shora uvedená, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Podle § 2053 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněném v písemné formě, má se zato, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. K platnému uznání je kromě obecných záležitostí třeba, aby tento jednostranný právní úkon dlužník učinil písemnou formou, vyjádřil v něm příslib zaplatit dluh a uvedl důvod a jeho výši, tedy uznal, co do důvodu i výše. Vyjádření příslibu dluh zaplatit je esenciální náležitostí toliko uznání dluhu ve smyslu § 2053 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Nárok žalobce na úrok z prodlení pak vyplývá z ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., § 2. Žalovaný je v prodlení den po splatnosti faktury, která nastala [datum]. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Soud proto přiznal žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 331 Kč a ze 3 paušálních náhrad po 300 Kč (výzva k plnění, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum]), tj. částku ve výši 900 Kč, což vyplývá z ust. § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Celkem náklady žalobce představují částku ve výši 6 231 Kč.