15 C 264/2022-27 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se coby právní nástupkyně provozovatele veřejné přepravy osob ([anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno]) domáhala proti žalovanému zaplacení částky 3 032 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje žalovaným neuhrazené jízdné ve výši 16 Kč a neuhrazenou přirážku k tomuto jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný ke své přepravě použil vozidlo veřejné osobní dopravy na právní předchůdkyně žalobkyně provozované lince městské hromadné dopravy a na výzvu dopravcem pověřené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem ve dvou případech. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a bez omluvy se nedostavil k jednání, které bylo ve věci nařízeno. 3. Na základě provedených důkazů – zápisu o provedené přepravní kontrole, výzvy k úhradě, oznámení o postoupení pohledávek, tarifu jízdného a všeobecných přepravních podmínek [anonymizována dvě slova] [územní celek] a smlouvy o postoupení souboru pohledávek včetně příloh - dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Žalovaný dne 30. 4. 2021 a 31. 5. 2021 použil ke své přepravě vozidlo na právní předchůdkyně žalobkyně provozované lince veřejné osobní dopravy, přičemž se na výzvu dopravcem pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem. Totožnost žalovaného byla při kontrole jízdních dokladů ověřena. Žalovaný dosud dlužné jízdné ani přirážku k tomuto jízdnému v celkové částce 3 032 Kč nezaplatil, a to přestože k tomu byl vyzván a bylo mu též oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni. K postoupení pohledávky došlo na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek z 24. 11. 2021. 5. Povinnosti cestujícího při jízdě prostředkem městské hromadné dopravy vyplývají jednak obecně z § 2550 a následujících občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.), z § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (v případě autobusu), z § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (v případě trolejbusu) a jednak konkrétně z jednotlivých ustanovení smluvních přepravních podmínek dopravce a tarifu dopravce. 6. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů tohoto řízení, a to ve výši odměny za právní zastoupení advokátem podle § 6 a násl. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) ve spojení s § 14b advokátního tarifu za 3+1 úkon právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění a účast u jednání), tj. 1 600 Kč, dále paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč a 1 úkon po 300 Kč, 21% DPH z obou uvedených položek (462 Kč) a zaplaceného soudního poplatku (400 Kč). Celkem tedy bylo žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 3 062 Kč. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. byla určena lhůta k plnění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů tohoto řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.