15 C 281/2022-28 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se coby právní nástupce provozovatele veřejné přepravy osob ([anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno]) domáhal proti žalovanému zaplacení částky 4 548 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje žalovaným neuhrazené jízdné ve výši 16 Kč a neuhrazenou přirážku k tomuto jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný ke své přepravě použil vozidlo veřejné osobní dopravy na právním předchůdcem žalobce provozované lince městské hromadné dopravy a na výzvu dopravcem pověřené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem ve 3 případech. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a bez omluvy se nedostavil k jednání, které bylo ve věci nařízeno. 3. Na základě provedených důkazů – zápisu o provedené přepravní kontrole, výzvy k úhradě, oznámení o postoupení pohledávek, tarifu jízdného a všeobecných přepravních podmínek [anonymizována dvě slova] [územní celek] a smlouvy o postoupení souboru pohledávek včetně příloh - dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Žalovaný dne [datum], [datum] [anonymizováno] [datum] použil ke své přepravě vozidlo na právním předchůdcem žalobce provozované lince veřejné osobní dopravy, přičemž se na výzvu dopravcem pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem. Totožnost žalovaného byla při kontrole jízdních dokladů ověřena. Žalovaný dosud dlužné jízdné ani přirážku k tomuto jízdnému v celkové částce 4 548 Kč nezaplatil, a to přestože k tomu byl vyzván a bylo mu též oznámeno postoupení pohledávky žalobci. K postoupení pohledávky došlo na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek z 24. 11. 2021. 5. Povinnosti cestujícího při jízdě prostředkem městské hromadné dopravy vyplývají jednak obecně z § 2550 a následujících občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.), z § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (v případě autobusu), z § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (v případě trolejbusu) a jednak konkrétně z jednotlivých ustanovení smluvních přepravních podmínek dopravce a tarifu dopravce. 6. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náhrada nákladů je tak tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále z odměny za právní zastoupení advokátem dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve spojení s § 14b advokátního tarifu, a to za 3 úkony právní služby (převzetí, sepis žaloby, předžalobní upomínka), což činí 200 Kč za 1 úkon, což činí 600 Kč, dále 3 režijní paušály po 100 Kč, což je 300 Kč a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč Celkem náklady žalobkyně představují částku 1 489 Kč. V daném případě se jedná o tzv. formulářové žaloby, když soudu z úřední činnosti je známo, že žalobce podává žaloby obdobného charakteru.